Ústecký kraj (odkaz na titulní stránku)  - Oficiální web

ODPOVĚĎ NA DOTAZ Bohumil Křeček, krecek@vecerka.cz (Večerník Praha) ze dne 17.2.2004

Dotaz (v původním znění):

1) Jaký je postoj Ústeckého kraje k možnosti zrušit těžební limity - a převést rozhodovací pravomoc na kraje?

2) Jaký je postoj k možnému prolomení těžebních limitů? A tedy k hrozícímu bourání vesnic?

3) Zpracovává kraj nějaké podklady zkoumající negativa a pozitiva bourání vesnic? Pokud ano, jaké jsou výstupy? Pokud se tak nědeje, proč? (Spíše předpokládám, že minimálně nějaké úvahy určitě existují - emoce kolem bourání, pracovní příležitosti, poškození krajiny a tak dále...)

4) Podle informací Hospodářských novin již dokonce existuje plán, kam by se obyvatelé z Jiřetína stěhovali. je to pravda?

Odpověď:

1. Ministerstvo průmyslu a obchodu se koncem loňského roku obrátilo na Ústecký kraj se žádostí o stanovisko k principům postupu při změně územních limitů těžby hnědého uhlí po dokončení privatizace těžebních organizací. Rada Ústeckého kraje se touto žádostí ministerstva zabývala na své schůzi 12.11.2003. Vzala na vědomí informaci Ministerstva průmyslu a obchodu o podmínkách zachování těžby uhlí a v přijatém usnesení se vyjádřila se k posunutí hranice případné těžby takto:

-  v případě posunutí hranice případné těžby uhlí musí dojít k dohodě těžební společnosti s majiteli pozemků a samosprávami příslušné obce a kraje.

-  nutnou podmínkou pro úpravu současných územních limitů těžby by byla změna územních plánů dotčených obcí a Ústeckého kraje.

-  zásoby uhlí vně výsledných limitů budou navrženy v zájmu zajištění rozvoje kraje a obcí na odpis.

Komentář hejtmana Ústeckého kraje Jiřího Šulce: „Současné limity těžby jsou stanovené v usneseních vlády z roku 1991 jako nepřekročitelné hranice, za nimiž nesmí být území narušeno povrchovou těžbou ani výsypkovým hospodářstvím. Tyto limity budou nahrazeny uzemním plánem Ústeckého kraje. Ten navrhne buď jejich zachování či modifikaci nebo rozšíření s platností do konce roku 2020. Bude tedy vždy záležet na samosprávě, zda bude ochotná na svém území těžbu připustit. Jako zásadní vidím to, aby v souvislosti s případnými změnami byly navrženy i odpisy některých zásob uhlí, které nebudou těženy.  Pokud k odepsání těchto zásob nedojde, bude uzemí nad nimi uzavřeno pro další využití a nedá se na něm například stavět. Takový stav by měl podle mě negativní vliv na další rozvoj dotčených obcí.“

2. viz odpověď na 1. otázku

3. Ústecký kraj se v rámci své samostatné působnosti zabývá dopady těžby v jednotlivých dotčených obcí. V případě, že se vyjadřuje například k dokumentaci EIA požaduje, aby oznamovatel zpracoval úplný plán likvidace zbytkové jámy, plán rekultivací a komplexní plán revitalizace dotčeného území.

4. Krajský úřad Ústeckého kraje nemá informace o žádném jednání těžební společnosti a obce o přemístění obce.

Vydala: Mgr. Romana Konečná, tisková mluvčí Ústeckého kraje

Velká Hradební 48, 400 02 Ústí nad Labem

tel. 475 657 754, mobil 603 192 631

e-mail: konecna.r@kr-ustecky.cz