Ústecký kraj (odkaz na titulní stránku)
- Oficiální web
Dotaz žadatele:
1) Který úřad je skutečně kompetentní ke kontrole dodržování zákona č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů?
2) Kde si lze stěžovat na to, že příslušný úřad nebyl dosud schopen identifikovat porušení povinnosti obce dle § 25 odst. 2 písm. e) zákona č. 320/2001 Sb., resp. že došlo k nedodržení hlavního cíle kontroly dle § 4 odst. 1 písm. b) resp. d) zákona č. 320/2001 Sb. (tj. ochránit veřejné prostředky proti nehospodárným, neúčelným a neefektivním nakládáním)?
Odpověď:
K prvnímu dotazu odpovídáme:
a) dle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole:
- útvar interního auditu (k tomu pověřený zaměstnanec) – na základě § 28 odst. 2 přezkoumává a vyhodnocuje finanční operace a vnitřní kontrolní systém orgánu veřejné správy (obce), zjišťuje, zda
„a) právní předpisy, přijatá opatření a stanovené postupy jsou v činnosti orgánu veřejné správy dodržovány,
b) rizika vztahující se k činnosti orgánu veřejné správy jsou včas rozpoznávána a zda jsou přijímána odpovídající opatření k jejich vyloučení nebo zmírnění,
c) řídící kontroly poskytují vedoucímu orgánu veřejné správy spolehlivé a včasné provozní, finanční a jiné informace,
d) provozní a finanční kritéria podle § 4 jsou plněna,
e) zavedený vnitřní kontrolní systém je dostatečně účinný, reaguje včas na změny ekonomických, právních, provozních a jiných podmínek,
f) dosažené výsledky při plnění rozhodujících úkolů orgánu veřejné správy poskytují dostatečné ujištění, že schválené záměry a cíle tohoto orgánu budou splněny.“
Dle § 29 odst. 6 mohou obce, které mají méně jak 15 000 obyvatel, nahradit funkci útvaru interního auditu přijetím jiných dostatečných opatření. V případě, že se obec rozhodne nezřídit útvar interního auditu, je plně na jejím uvážení, jakými opatřeními zajistí funkce interního auditu. Zpracovatel zákona záměrně ponechal volbu konkrétních opatření plně v její kompetenci a tato opatření v zákoně blíže nespecifikoval. U malých obcí činnosti interního auditu zpravidla zajišťuje kontrolní či finanční výbor.
b) dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích:
- kontrolní výbor – na základě § 119 odst. 3 písm. b) kontroluje dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti (činnosti obce dle zákona o finanční kontrole spadají do oblasti její samostatné působnosti - § 8 zákona
o obcích).
- Ministerstvo vnitra ČR – na základě ustanovení § 129 odst. 1 kontroluje výkon samostatné působnosti svěřené orgánům obcí; to je, zda při jejím výkonu respektují příslušné zákony a jiné právní předpisy.
c) dle zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření ÚSC a dobrovolných svazků obcí:
- přezkoumávající orgán – na základě § 3 písm. a) a metodiky MF jako nadřízeného kontrolního (§ 86 odst. 1 zákona o krajích) a dozorového orgánu (§ 20 odst. 1 zákona
o přezkoumávání hospodaření) nad výkonem přezkoumání.
Dodržování povinností stanovených obci zákonem o finanční kontrole jako hledisko ověřování předmětu přezkoumání § 3 písm. a) zákona č. 420/2004 Sb. výslovně neuvádí. Na základě metodiky nadřízeného orgánu jsou skutečnosti, které jsou předmětem přezkumu, ověřovány pouze ve smyslu dodržení zásad řídící kontroly, tedy zda jednotlivé finanční operace jsou schválené k tomu příslušnými orgány obce a v rámci řídící kontroly příslušnými zaměstnanci obecního úřadu.
Hospodaření obcí je v našem právním řádu upraveno s výrazným principem občanské samosprávy, spadající do výlučné samosprávné působnosti volených orgánů obcí, který je jim zaručen Ústavou České republiky.Dle § 25 zákona o finanční kontrole je povinností starosty obce zavést a udržovat vnitřní kontrolní systém, který vytváří podmínky pro hospodárný, efektivní a účelný výkon veřejné správy a tím pro hospodárné, efektivní a účelné využívání veřejných prostředků. Pokud nejsou kritéria pro hodnocení hledisek hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti stanovena právními předpisy, technickými nebo jinými normami, stanovuje je vedoucí orgánu veřejné správy (starosta), a to na základě objektivně zjištěných skutečností. Zákon neuvádí sankce v případě, že vedoucí orgánu veřejné správy tyto úkoly neplní. Obecně však starosta obce odpovídá za výkon své funkce zastupitelstvu obce. Osoby, které jsou oprávněny jménem obce realizovat určité právní úkony, i osoby, které
o realizaci těchto úkonů rozhodují, nesou plnou právní odpovědnost pouze v rovině trestněprávní a občanskoprávní. V případě, že se jednotliví členové zastupitelstva obce včetně starosty nedopustí protiprávního jednání upraveného zmíněnými normami, jedná se pouze o odpovědnost politickou, etickou či morální, a to vůči občanům obce, kteří je volili a dali jim svou důvěru.
Pokud tedy vycházíme ze zásady samostatné působnosti obce, náleží i zajištění finanční kontroly, její funkčnosti a kontroly hospodaření s obecním majetkem a finančními prostředky prvořadě orgánům obce určeným k těmto činnostem, a to kontrolnímu a finančnímu výboru, které jsou zřizovány právě za účelem zajištění zákonnosti výkonu samostatné působnosti obce. Ty by pak měly ze znalosti místních poměrů nejlépe posoudit míru hospodárnosti a účelnosti obcí vynakládaných finančních prostředků.
To, zda jednotlivé finanční operace schválené k tomu příslušnými orgány obce a v rámci řídící kontroly příslušnými zaměstnanci obecního úřadu jsou hospodárné, účelné a efektivní, proto při přezkumu posuzováno není.
Ke druhému dotazu odpovídáme:
Povinný subjekt odkazuje na:
a) § 175 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád
„(1) Dotčené osoby mají právo obracet se na správní orgány se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu, neposkytuje-li tento zákon jiný prostředek ochrany.
(2) Podání stížnosti nesmí být stěžovateli na újmu; odpovědnost za trestný čin nebo správní delikt není tímto ustanovením dotčena.
(3) Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li podána ústně stížnost, kterou nelze ihned vyřídit, sepíše o ní správní orgán písemný záznam.
(4) Stížnost se podává u toho správního orgánu, který vede řízení. Tento správní orgán je povinen prošetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené. Považuje-li to za vhodné, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, které mohou přispět
k objasnění věci.
(5) Stížnost musí být vyřízena do 60 dnů ode dne jejího doručení správnímu orgánu příslušnému k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn. Stanovenou lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné
pro vyřízení stížnosti.
(6) Byla-li stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, je správní orgán povinen bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě. O výsledku šetření a opatřeních přijatých
k nápravě se učiní záznam do spisu; stěžovatel bude vyrozuměn jen tehdy, jestliže o to požádal.
(7) Má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného správního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti.“
b) § 20 zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí
„(1) Přezkoumání podléhá dozoru státu v případě, že je vykonal krajský úřad nebo Magistrát hlavního města Prahy nebo auditor. Dozor nad přezkoumáním přísluší Ministerstvu financí, které metodicky řídí výkon přezkoumání a koordinuje jej s finanční kontrolou vykonávanou Ministerstvem financí podle zvláštního právního předpisu.27)/ § 7 odst. 1 zákona č. 320/2001 Sb.
(2) Při dozoru nad přezkoumáním vykonaným krajským úřadem nebo Magistrátem hlavního města Prahy se postupuje podle zvláštních právních předpisů.28)/ § 87 až 91 zákona
č. 129/2000 Sb., § 106 až 117 zákona č. 131/2000 Sb.
(3) Při dozoru nad přezkoumáním vykonaným auditorem se postupuje podle ustanovení §
Připravila:
Mgr. Iva Johnová
vedoucí odboru kontroly
Krajský úřad Ústeckého kraje
