Projekt
„Divoká Milada“ je připravený s cílem vytvořit harmonické území, kde se
snoubí ochrana přírody, volnočasové využití, vědecký výzkum i podpora místní
ekonomiky.
„Záměrem není vybudovat v okolí jezera zoologickou zahradu, ale vytvořit něco opravdu výjimečného. Představte si zoologický park s rozlohou 700 hektarů, který se stane ochranářským, vzdělávacím a zábavným centrem pro všechny. Ve střední Evropě neexistuje srovnatelná kombinace příležitostí k rekreačně sportovnímu vyžití, ochraně přírody a prezentaci atraktivních velkých zvířat doplněný výzkumem jejich vlivu na ekosystémy. Chceme spojit zážitek z divoké přírody s aktivním odpočinkem a poznáním. Jsem si jistá, že projekt bude pro oblast velkým přínosem a podpoří i rozvoj udržitelného cestovního ruchu,“ uvedla ředitelka Zoo Ústí nad Labem Ilona Pšenková, která je odbornou garantkou projektu.
Projekt
počítá s využitím velkých kopytníků k obnově přírodních procesů v
postindustriální krajině, vzniklé technickou rekultivací. Zoo Ústí nad Labem na
něm spolupracuje s Biologickým centrem AV ČR i dalšími odbornými institucemi.
„Divoká
Milada je ukázkou toho, jak může krajina získat zcela novou tvář a smysl.
Vznikne zde prostor, který přirozeně propojí přírodu, volnočasové aktivity i
moderní přístupy k udržitelnému rozvoji. Jako kraj chceme být součástí této
proměny – od prvních nápadů až po konkrétní projekty. Milada má potenciál stát
se výjimečným místem, které přitáhne pozornost nejen u nás, ale i za
hranicemi,“ říká
hejtman Ústeckého kraje Richard Brabec.
„Životní
prostředí vnímáme jako zásadní podmínku kvality života obyvatel regionu.
Předkládaný záměr si klade za cíl dokončit revitalizaci a resocializaci jezera
Milada a okolí. Další rozvoj lokality podpoří a diverzifikuje místní ekonomiku
a zároveň přispěje k zachování přírodního rázu krajiny Milady. Projekt rovněž
umožní návrat a dlouhodobé udržení biodiverzity v území zasaženém těžbou,“ uvedl primátor města Ústí nad
Labem Petr Nedvědický.
Projektový
tým zahajuje práci na přípravě projektu. První na řadě bude biologický
monitoring území, následovat bude projektová příprava a samozřejmě příprava
žádostí o finanční podporu z národních i evropských dotačních programů.
Jezero
Milada, které dnes představuje vodní plochu o rozloze více než 250 hektarů,
vzniklo rekultivací po těžbě hnědého uhlí v Chabařovicích. V letech 1976–1991
zde bylo vytěženo přes 91 milionů tun uhlí. Ukončení těžby a záchrana města
Chabařovice patří k historickým rozhodnutím regionálních samospráv po roce
1989.
Vizualizace projektu Divoká Milada (autor studio JinJan s.r.o.)