Ústecký kraj (odkaz na titulní stránku)  - Oficiální web

„V Děčíně na řece nejezdí téměř žádné lodě, přitom všude jinde lodní doprava funguje, u nás ale ne. Jsem pro splavnost Labe. Nechápu, proč jsou ekologové proti, když doprava po vodě je nejšetrnější k životnímu prostředí,“ dodal krajský zastupitel a děčínský patriot. Podle Ladislava Nováka ze Svazu chemického průmyslu ČR je naše země, především pak Ústecký kraj, jedním z nejvýznamnějších reprezentantů chemického průmyslu. Hlavním cílem projektu je především zvýšení konkurenceschopnosti v rámci Evropy a zvýšení kvality přepravy s ohledem na životní prostředí. Masivnější využívání labské vodní cesty by přineslo i ekonomický přínos v regionu. Hlavní výhodou lodní přepravy je fakt, že vodní cesta nepodléhá zpoplatnění. „Náklady na plavební stupeň Labe, který by zajistil celoroční splavnost řeky, činí zhruba 4,8 miliardy korun,“ uvedl Jiří Landa ze společnosti City Plan s.r.o., která na projektu spolupracuje.

Projekt ChemLog je v posledním pololetí svého trvání, a tedy těsně před závěrečnou říjnovou konferencí v polské Varšavě. Tam budou zveřejněny výsledky, ke kterým společně došlo deset partnerů ze sedmi zemí. Z České republiky se do projektu zapojily Svaz chemického průmyslu ČR a Ústecký kraj. Na počátku projektu byla zpracována analýza problematiky chemické přepravy jak vnitrostátní tak přeshraniční, a to nejen dovoz a vývoz, ale i stále důležitější tranzit přes naši zemi.

Ústecký kraj je díky své poloze i tomu, že na jeho území jsou situovány největší či nejvýznamnější chemické podniky v Česku, velmi intenzivně zatížený přepravou. Analýza popsala jako jeden z problémů bezprostředně se dotýkající našeho kraje nízké využití říční přepravy a chybějící prostředky pro kontejnerovou dopravu chemických látek. Ty mohou být i nebezpečným zbožím, proto  podléhají mezinárodním úmluvám, které Česko přijalo. Přepravci tak musí v současnosti respektovat řadu omezení, jejichž naplnění bývá obtížně proveditelné – např. hlídané odstavné plochy pro odpočinek řidičů přepravujících nebezpečné zboží či vhodně vybavená překladiště.

Celoevropsky je významná i vnitrozemská plavba. V podmínkách ČR byla tato přeprava až do roku 1989 silně využívána díky podpoře státu. Po změně ekonomických podmínek nastal rychlý přesun přepravovaného objemu na silniční dopravu, která je zejména časově daleko operativnější. Zpětný přesun dopravy na železnici a vnitrozemskou plavbu je komplikován silným lobby dopravců i výrobců.

Ve druhé etapě projektu ChemLog byly vytipovány oblasti, kde se v rámci spolupracujících zemí lze vzájemně inspirovat a nalézt nejlepší řešení. Svaz chemického průmyslu ČR se zabýval problematikou kombinované dopravy se zaměřením na posílení významu železniční dopravy. Ústecký kraj se zaměřil na zpracování studie proveditelnosti opatření, která by vedla k vyššímu využití lodní dopravy po Labi i pro chemickou přepravu. Studie se nezabývala jen zdůvodněním nezbytnosti zajistit celoroční splavnost Labe výstavbou minimálně jednoho stupně v Děčíně. Také byly prověřeny možnosti napojení významných chemických továren na říční přístavy i potenciál výrobků a surovin, které by se daly lodní dopravou přepravovat za předpokladu, že bude garantována celoroční splavnost minimálně 150 cm.

Nejdůležitějším závěrem studie je propočet teoretického potenciálu Labe pro veškerou nákladní přepravu: v současnosti je teoretická propustnost Labe v úseku Ústí nad Labem – hranice s Německem cca 6 500 lodí s objemem přepravených hmot cca 5,2 milionů tun při průměrných 203 plavebních dnech v roce. Přitom však skutečnost posledních let se pohybuje kolem počtu 650 - 670 lodí ročně, které přepraví cca 0,5 mil. tun zboží. To je dáno zejména tím, že říční přepravce nemá v okamžiku, kdy si přepravu objednává, jistotu, že v termínu bude Labe skutečně splavné. Tato nejistota nahrává jednoznačně dopravcům po železnici či silnici, kteří jsou schopni termíny přepravy garantovat prakticky libovolně do budoucnosti. Přitom je doprava po řece výrazně levnější, byť pomalejší. Plavba je také nejekologičtější dopravou s minimální uhlíkovou stopou (ve srovnání s železnicí a silnicí), nejnižší emisí hluku i dalších škodlivých látek. Již dnes odhadují přepravci, že hrozba možné konkurence říční dopravy představuje v labském koridoru úsporu cca 4 mld. Kč ročně.

Pokud by byla zabezpečena celoroční splavnost (ta se na všech evropských řekách kalkuluje ve výši 345 dnů v roce, zbytek jsou mrazy nebo extrémní povodňové stavy) vybudováním stupně Děčín, tak se teoretická kapacita dopravy na Labi zvedne na cca 8 600 lodí a více než 8 mil. tun přepravených hmot. Pokud by však byla vyřešena i možnost druhého plavebního stupně, nebo jednostranný kanál v korytu řeky, tak by teoretická kapacita řeky stoupla až na 11 040 lodí ročně, se schopností přepravit na nich téměř 9,5 mil. tun.

V současné době se na německé straně diskutuje o možnosti přeřadit celou řeku Labe do nižší kategorie údržby a dopravního zatížení, což by prakticky znamenalo zastavení všech staveb, které dle mezivládního dokumentu z roku 2006 přislíbilo Německo dokončit do konce roku 2010. Je pravděpodobné, že jde o důsledek lobbování železničních a silničních dopravců, kteří by tak získali obrovskou výhodu oproti stále nespolehlivější říční dopravě. To pak povede k likvidaci dopravců, přístavů i dalších subjektů, které poskytují služby říční dopravě na jedné straně a k vzrůstu dopravy silniční na straně druhé.

Ústecký kraj využije projekt ChemLog k prezentaci svých postojů v oblasti přepravy a podpoří snahu většiny českých subjektů o zachování nákladní dopravy, včetně chemických surovin a výrobků po Labi nejen jako českého národního zájmu, ale i bezprostředního zájmu Ústeckého kraje.

Připravila:

Bc. Alena Tichá

oddělení tiskových informací

Kancelář hejtmana Ústeckého kraje

Tel.: 475 657 741, 734 412 962

ticha.a@kr-ustecky.cz,