Všichni zúčastnění (mmj. i starosta Duchcova Zdeněk Šimbera, radní kraje Radek Belej či poslankyně Hana Aulická Jírovcová) začali po úvodním slovu místostarosty
Duchcova Stanislava Strohmeiera klást k pomníku věnce a květiny na počest
zastřelených dělníků. Ti se spolu s dalšími vydali v onom roce 1931
na demonstrativní pochod z Ledvic do Duchcova. Po celou dobu byl kordon
sledován dvanácti četníky. Krátce před třetí hodinou odpoledne došlo celé
shromáždění k železničnímu viaduktu na jižním okraji Duchcova. V úzkém prostoru
silničního podjezdu čekala na procesí četnická uzávěra, která měla za úkol nevpustit
demonstranty do města.
V nastalé vypjaté situaci došlo k potyčce mezi předními
řadami demonstrantů a četníky, kteří začali pálit do demonstrantů. Na zem padlo
nejspíše devět dělníků, z nichž tři na místě zemřeli. Jednalo se o Josefa
Kadlece (30 let), Josefa Studničku (27 let) a Aloise Lamače (32 let). Těžce
zraněný devatenáctiletý Antonín Zeithammer zemřel téhož dne v nemocnici.
Všichni čtyři mrtví byli nezaměstnaní.
Na uctění památky tragické události přišlo mnoho lidí v čele s hejtmanem Oldřichem Bubeníčkem.