Ústecký kraj (odkaz na titulní stránku)  - Oficiální web

IMPULSY / 05

Hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc: V Evropské unii zaujmeme místo, které nám historicky vždy patřilo

Vstup České republiky do Evropské unie je bezesporu nejdůležitější očekávanou událostí roku s letopočtem 2004. Jak je na nové evropské uspořádání připraven Ústecký kraj? Nad touto otázkou se zamýšlí hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc.

„Náš kraj na přičlenění České republiky k Evropské unii rozhodně nemůže prodělat. Z dlouhodobého hlediska nemůže jinak, než zhodnotit svou strategickou polohu, vyplývající s těsného sousedství s hranicí jednoho z nejvlivnějších států „Velké Evropy“, Spolkovou republikou Německo.

V minulosti spočíval hlavní význam regionu především v roli pojítka mezi českým státem a jeho sousedy. Byl a je branou do Čech – Portou Bohemica – a dokázal z této pozice vytěžit maximum. Dnes úzce spolupracujeme se sousedním Saskem například v oblastech životního prostředí nebo krizového řízení a evropská integrace nám rozvoj spolupráce jistě usnadní. Významným krokem se jeví nedávná návštěva předsedy Saského zemského sněmu Ericha Iltgen – už jen její načasování dává jasný signál o tom, že Sasko s námi počítá.

Do Evropy bohužel vstupujeme jako jeden z méně vyspělých států. Tento handicap ovšem částečně vyrovná skutečnost, že budeme čerpat peníze z Evropských strukturálních fondů. Česká republika bude mít takzvaných pět operačních programů, které půjdou jak na rozvoj měst a obcí, tak na rozvoj zemědělství, lidských zdrojů, průmyslu. Už nyní se Ústecký kraj připravuje, aby na tyto peníze dosáhl a mohl jich využít v maximální míře. Bohužel se ale opět ukazuje, že státní správa je v tomto ohledu nepružná a nevýkonná. Ve strukturálních fondech je připraveno v letech 2004 až 2006 zhruba sedmdesát čtyři miliard korun, ovšem my s jejich čerpáním nezačneme hned, a to jen proto, že jsme dosud nedostali všechny materiály z ministerstev, které podmínky pro žádání peněz z těchto programů upravují a dozorují.

Velmi diskutabilní je také dosavadní přístup všech vlád, které Ústecký kraj od svého vzniku upozorňoval na nedostatečnou dopravní infrastrukturu v regionu, zejména v souvislosti s jeho provázáním s Evropskou unií. Přes naše území nevede k saským hranicím jediná dálnice, železniční a silniční přechody, umožňující výměnu zboží, lze počítat na prstech. Přitom náš region, který bude na evropské mapě veden jako NUTS II Severozápad, což jsou kraje Ústecký a Karlovarský, je registrován jako strukturálně postižený. Máme tu největší problém s nezaměstnaností a v uplatnitelnosti na trhu práce. Není tedy divu, že do Ústeckého kraje nepřišli strategičtí investoři. I když jim to chtěl Ústecký kraj umožnit, měl shora svázané ruce.

V našem regionu žije podle statistik velmi nízké procento lidí s vyšším vzděláním, zejména vysokoškoláků se tu nedostává. Vstup do Evropské unie nám ale umožní nastartovat takové programy, které budou výrazně směřovat do sektorů lidské činnosti, to znamená do uplatnitelnosti na trhu práce, rekvalifikací, nových vysokých škol a univerzit. Jedním z našich největších projektů je projekt sídla stávající ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Ta dosud sídlí rozstrkaná po celém městě a my bychom ji rádi viděli jako jeden klasický univerzitní kampus. Velmi silnou myšlenkou je také možný přerod kdysi vojáckého města Terezín v město evropského vzdělávání. Jedním z cílů, kam by se Terezín mohl do budoucnosti posunout, je obrovské univerzitní město, s čímž už vyjádřila souhlas Rada Ústeckého kraje.

Zkrátka, vše dobré, co lze od rozšíření Evropské unie očekávat přijde později. Zatím platí, že jako politik se na náš vstup musím do jisté míry dívat jako na nutnost, nemůžeme si dovolit stát mimo hlavní proud. Už jednou jsme z něj byli vytrženi a následky těchto historických křivd nám právě nyní návrat mezi společenství tradičně demokratických zemí jen komplikují. Je ale zřejmé, že nastala doba příležitostí, kdy naše země bude opět moci dát Evropě a světu podnikatele typu Tomáše Bati nebo Emila Škody. I když přicházíme o část suverenity, měníme ji za příležitosti pro další generace, které už nepoznají život sevřený hranicemi jedné země. Fascinuje mě představa, že nynější děti budou po většině Evropských států courat s baťůžkem a jedním průkazem zastrčeným v zadní kapse u kalhot. Pro moji generaci, odchovanou v blokádě studené války, to je jednoznačné pozitivum, převyšujícím ostatní negativa.

                                                                       Jiří Šulc, hejtman Ústeckého kraje