Výstavu zahájil proděkan filozofické fakulty pro vědu a zahraniční vztahy, David Tomíček, který připomněl, že výzkum probíhal od počátku roku 2017 za podpory projektu z Fondu hejtmana Ústeckého kraje a výzkumných prostředků Školy doktorských studií UJEP. Vědecký redaktor katalogu výstavy a vedoucí pedagog studentského kolektivu Jaroslav Rokoský, pak zrekapituloval, že celkem sedm doktorandů a doktorandek se zaměřilo na konkrétní témata související s okolnostmi a průběhem událostí roku 1918, především na provincii Deutschböhmen, která v příhraničních oblastech vznikla paralelně s novým státem Čechů a Slováků.
Za Ústecký kraj promluvila radní pro kulturu, památkovou péči, zemědělství, životní prostředí a venkov, Jitka Sachetová, která vyjádřila potěšení nad tím, jakým způsobem se daří rozvíjet spolupráci mezi Ústeckým krajem a UJEP, čehož je tato výstava důkazem. „Výstava je jednou z prvních akcí k tomuto významnému výročí a stojí na počátku celoročních oslav. Ústecký kraj podpoří řadu projektů, které nám připomenou mnohdy neznámou historii vzniku republiky v různých koutech naší republiky. Spolupráce s UJEP bude i v rámci tohoto projektu dále pokračovat, jelikož během cest po Ústeckém kraji budou panely vystaveny nejen v budově krajského úřadu, ale i například na gymnáziích, které kraj zřizuje. Autorům výstavy přeji mnoho úspěchů při prezentaci na dalších místech Ústeckého kraje“, popřála radní Jitka Sachetová.
Obsah výstavy dále přiblížil jeden z autorů a zároveň editor Jan Grisa: „Existence provincie Deutschböhmen je významnou kapitolou historie tohoto regionu, které prozatím nebyla věnována dostatečná pozornost. Postavení českých Němců a jejich provincie v nové Československé republice, role židovského obyvatelstva na Ústecku ale třeba i hrozba španělské chřipky, to všechno jsou dosud málo probádaná témata, na která se snažíme upozornit a věříme, že budou zajímavá pro odborníky, ale především zájemce o historii a laickou veřejnost. Doufáme, že výstava přispěje k pochopení tohoto zásadního mezníku dějin našeho státu v kontextu se specifickými dějinami regionu, ve kterém žijeme.“
Autoři se v rámci výzkumu zaměřili také například na problematiku spojenou s vojenským obsazováním pohraničí. „Málokdo si dnes uvědomuje, že v řadě měst nacházejících se ve smíšených česko-německých jazykových oblastech nebo i oblastech čistě jazykově německých docházelo k vyhlášení Československé republiky až s příchodem vojska“, poznamenal další z autorů výstavy Adam Hájek. Výstava se tak snaží otevřít i problematiku soužití Čechů a českých Němců v době tzv. první republiky. Jaroslav Rokoský k tomu dodává: „Řada českých Němců republiku nepřijala a tak republika na oplátku nepřijala české Němce.“ Didaktický program, který bude v souvislosti se zapůjčováním výstavy realizován na středních školách Ústeckého kraje, se tak zaměří právě i na problematiku vytváření různých forem hranic v dějinách – státních, jazykových, ale i těch myšlenkových.
Výstava je k vidění v atriu FF UJEP, kde bude až do 5. dubna 2018, kdy na fakultě proběhne krajské kolo dějepisné soutěže. Výstava se poté kromě vybraných gymnázií a Krajského úřadu Ústeckého kraje (29. 10. – 3. 12.) představí také v Severočeském divadle opery a baletu v Ústí nad Labem (17. 9. – 1. 10.), na Hradě v Litoměřicích (4. 12. – 15. 1. 2019), v Oblastním muzeu v Chomutově (4.10. – 5. 11.) či na dalších místech regionu.