Ústecký kraj (odkaz na titulní stránku)  - Oficiální web

Společná iniciativa zástupců Ústeckého kraje a okresu Saské Švýcarsko – Východní Krušné hory, obcí z české a saské strany, destinačních společností pro České a Saské Švýcarsko a Klubu českých turistů má pro výzvu vážné důvody. Jejím předmětem jsou totiž cesty, které by v obou zemích spojily významné cíle, jež jsou v současné době jen obtížně dosažitelné, nebo dokonce zcela nepřístupné.

Účinnější likvidace požáru i zpřístupnění kulturního dědictví

Jde o dvě záchranné (protipožární) a zároveň turistické cesty. První by vytvořila spojku mezi Mezní Loukou a Zeughausem. Druhá by díky dvěma novým mostům lépe zpřístupnila oblast údolí Křinice. „Jejich obnova by znamenala výrazně lepší a rychlejší přeshraniční přístup k ohniskům požáru. To by umožnilo efektivnější zásah hasičů a minimalizaci případných škod,“ vysvětluje hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller.

Dále se jedná o pět pěších tras. Turistům by se tak přiblížily skalní hrady a vyhlídky v Zadním Saském Švýcarsku. Dojít by mohlo také k obnovení staré „malířské“ cesty Malerweg/Fremdenweg mezi Pravčickou bránou, Winterbergem a skalní bránou Kuhstall až ke konečné tramvaje Kirnitzschtalbahn do Bad Schandau. Jako jeden z prvních turistů tudy procházel i světově proslulý autor pohádek Hans Christian Andersen. Signatáři žádají také o znovupropojení Doubic a Kyjova přes Krásnolipský most k soutěsce Obere Schleuse s lodičkami.

Turistické cesty přes hranici v Českosaském Švýcarsku vznikly v 19. století a patří k významnému kulturnímu dědictví regionu. Spojovaly tradiční výletní místa ve skalách v době, kdy hranice mezi Saskem a Rakouskem – Uherskem nebyla vnímána jako překážka. Po druhé světové válce je uzavřela „železná opona“. V současné době jejich obnovu odmítají správy obou národních parků, a to z důvodu ochrany přírody v klidových zónách. 

Ohleduplná turistika

Vybrané trasy však z pohledu signatářů výzvy nepředstavují pro přírodu další zátěž. Naopak. I při zachování klidových zón umožňují návrat skutečné pěší turistiky a mají stěžejní význam pro naplnění principů udržitelného turismu. „Nepředpokládáme zde vyšší koncentraci návštěvníků ani masivní rozvoj cestovního ruchu. Nejde totiž o krátké okruhy z parkoviště, ale o delší trasy, které využijí pěší turisté putující skalní krajinou. Příznivý vliv bude obnova tras mít na omezení individuálních jízd automobilem. Například při poznávání skal na druhé straně hranice dnes návštěvníci najedou desítky kilometrů přes silniční přechod ve Hřensku. Obnovené cesty jim umožní vše absolvovat v rámci pěší túry,“ upřesňuje Zbyněk Linhart, senátor pro Děčínsko a předseda správní rady obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko.

Přidává se k němu zemský rada okresu Saské Švýcarsko – Východní Krušné hory Michael Geisler, který považuje úzkou spolupráci s českými partnery za důležitou. „Především potřebujeme fungující přeshraniční záchranné trasy, které by měly být využitelné i pro naše hosty. Při řešení problémů s naváděním návštěvníků v národních parcích je třeba mít na paměti i historické cesty. S atraktivní sítí stezek očekáváme pozitivní vývoj v dalším sbližování našich regionů,“ věří Michael Giesler.

Odpověď na overturismus i vzpruha místní ekonomiky

Podle Ústeckého kraje tyto trasy navíc představují částečně řešení problému overturismu. Současně podpoří ekonomiku regionu, kde každý desátý obyvatel pracuje v turistickém ruchu. „Pěší se budou moci vydat mimo přeplněné lokality v centrálních oblastech obou národních parků. Rozložením návštěvnosti po celé délce tras se rovněž posílí příjmy podnikatelů v odlehlejších oblastech, neboť předpokládáme, že turisté setrvají v destinaci déle. Zároveň se zvýší přístupnost a atraktivita méně známých oblastí v českosaském příhraničí, které přilákají nové výletníky,“ dodává Jiří Řehák, náměstek hejtmana Ústeckého kraje.

Důležitým bodem výzvy je rovněž urychlená sanace a plné zprůchodnění vnitrozemských cest uzavřených po požáru a kůrovcové kalamitě na území NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce.