Do Terezína se musí vrátit život, zaznělo na tiskové konferenci: Ústecký kraj

Do Terezína se musí vrátit život, zaznělo na tiskové konferenci

Na obnovu pevnostního města Terezín včetně sanace kasáren Jana Žižky z Trocnova uvolnil stát 1,5 miliardy korun a Ústecký kraj se na obnově historických objektů podílí spoluúčastí ve výši 720 milionů korun. Optimistické prognózy počítají s tím, že ještě v letošním roce dojde na zahájení oprav zbrojnice a v příštím roce by začala rekonstrukce kasáren. Na tiskové konferenci Institutu Terezínské iniciativy se mluvilo o tom, že Terezín má potenciál být oblíbeným městem, musí se do něj ale vrátit lidé a služby.

„Po letech náročných jednání, intervencí, vysvětlování se podařilo konečně podepsat letos v květnu šestistrannou smlouvu o poskytnutí nezbytných financí, na které se podílí ministerstva kultury, místního rozvoje, město Terezín a Ústecký kraj. To považuji za obrovský úspěch a jsem rád, že sanační práce začnou co nejdříve. Z dlouhodobějšího pohledu a pro rozvoj celého regionu bychom však považovali za přiměřené investice o řád vyšší,“ říká hejtman Jan Schiller. V rámci dotačního programu je nutné opravit do roku 2028 – 2030 nejvíc poškozené objekty tak, aby dál nechátraly.

„Jako kraj máme vize, co by v budoucnu v objektech mohlo být. Primárně jde v této věci o představy a názor radnice Terezína. Chtěli bychom ale vyvolat velmi širokou diskuzi mezi zainteresovanými institucemi, architekty, urbanisty a mezi akademickou obcí, ale i podnikateli, co s naším regionem dál. Zahájení rekonstrukčních prací vnímáme jako unikátní příležitost pro Terezín, ale i celý Ústecký kraj. Ten je dlouhodobě podfinancovaný a je dnes na 73 procentech ekonomické výkonnosti ČR,“ doplňuje Tomáš Rieger, radní odpovědný za investice kraje.

V minulosti se diskutovalo o využití zejména Žižkových kasáren na studentský kampus a koleje nebo na depozitář Národního muzea. Optimální využití těchto objektů by mělo být takové, aby se jejich provoz nestal další průběžnou nákladovou položkou Terezína, kraje nebo státního rozpočtu.

„Pokud vím, ozývaly se a dodnes ozývají hlasy, které navrhují, aby se objekt Žižkových kasáren strhl. To by byl zločin s mezinárodními důsledky. Objekt je organickou součástí města a je jedním z ikonických míst, spojených s tragédií holocaustu v naší zemi. To bychom mohli rovnou vymazat druhou světovou válku z dějin,“ říká Tomáš Kraus, ředitel Institutu Terezínské iniciativy.

V prosinci 1941 začali být do těchto kasáren umísťováni vězni. Nejdříve ženy s jejich dětmi. Část rozlehlého prostoru sloužila v hrůzné době jako společenský prostor - vedle kulturních akcí ale kasárna též zvaná jako „Velká pěchotní“ prosluly především kopanou.

Mezi lety 1942-1944 sloužila pavlač mezi silnými zdmi jako tribuna, na které se scházeli „fanoušci“ z řad terezínských vězňů. Čtrnáctka amatérských i profesionálních fotbalistů se jednou za čas utkala v zápase takzvané Terezínské ligy. Nacisté těchto utkání využívali k propagandistickým účelům, „jak pohodový život“ vězni, převážně Židé, v Terezíně vedou.

Kasárna byla postavena v letech 1782 – 1783. Jde o jeden z největších objektů svého druhu ve střední Evropě na bylo zde ubytováno na 1150 vojáků. Budova se původně jmenovala Velká pěchotní kasárna, za druhé světové války se nazývala Drážďanská a po válce, když je začala používat Československá armáda, se až dodnes nazývají Kasárna Jana Žižky z Trocnova. V průběhu staletí bývala sídlem císařské armády, ghettem, sídlem československých vojáků i Armády České republiky až do roku 1997.

Na tiskové konferenci hovořili (zprava) ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus, hejtman Jan Schiller a radní Tomáš Rieger