„Podnět
k záchraně Krušných hor je z naší strany opravdu dlouhodobý a jsem
rád, že jsme vládu konečně přesvědčili,“ říká hejtman Ústeckého kraje Oldřich
Bubeníček s tím, že dlouholetým procesem bude také realizace. „Všichni
víme, že stromy rostou desítky let. Věřím však, že spolu s dalšími
podpůrnými opatřeními zachováme Krušné hory, jako důležitý ekosystém nejen pro
náš kraj, také pro příští generace,“ dodává Oldřich Bubeníček. „Lesy Krušných
hor jsou napadeny plísní a usychají. Historická průmyslová zátěž poškodila
původní porosty a lesní půdy. Náhradní smrky, které sem byly dočasně vysazeny
v 90. letech se však v poškozené půdě oslabily a podléhají škůdcům.
Stavu lesu nepřispívá ani přemnožená zvěř. Proto jsou nezbytné investice do
urychlené obnovy původních smíšených lesů, které do této oblasti patří a řada
souvisejících opatření. Jde především o zachování funkce lesa, ale také o
celkovou obnovu Krušných hor, které se právem stávají stále oblíbenějším
turistickým cílem,“ vysvětluje regionální zástupkyně zmocněnce vlády pro
Ústecký a Karlovarský kraj Gabriela Nekolová.
Cíle Programu jsou podřízeny
dlouhodobému záměru spočívajícímu v obnově funkčního ekosystému horského
lesa a zahrnují konkrétní opatření v podobě kompenzace imisní zátěže
v lesních půdách, obnovy dožívajících porostů náhradních dřevin cílovými
dřevinami se zajištěním reprodukčního materiálu pro plánované přeměny lesních
porostů, snížení škod zvěří na lesních porostech, zlepšení vodního režimu na
plochách negativně ovlivněných odvodněním a v neposlední řadě zajištění
příznivého stavu předmětů ochrany zvláště chráněných území a území soustavy
NATURA 2000.
Účelem Programu je především
vytvořit stabilní podmínky pro financování činností vedoucích k dosažení
výše uvedeného cíle. Pro zajištění naplnění cílů Programu budou náklady hrazeny
především z prostředků státního rozpočtu i z fondů EU, částečně také
z vlastních zdrojů Lesů České republiky. Do roku
2020 by mělo jít celkem o 361 milionů korun, v dalším desetiletí pak o 753 milionů.
Ministerstvo životního prostředí by mělo poskytnout do roku 2030 až 70 milionů
korun, státní podnik Lesy ČR pak necelých 900 milionů korun. Zbytek do 4,1
miliardy by se měl najít v evropských programech.
Krušné hory byly
postižené imisemi po rozvoji těžby na severu Čech v sedmdesátých a osmdesátých
letech minulého století. V důsledku těžby zde odumřelo na 40 000 hektarů
lesních porostů, poškozeny byly i lesní půdy. V té době se začaly zakládat
porosty dřevin, které měly provizorně nahradit mrtvé dřevo. Ty jsou dnes na konci své životnosti a poměrně
rychle odumírají. Přeměnit by se mělo ještě přibližně 15 800 hektarů porostů, z
toho přibližně 5 500 hektarů je potřeba transformovat do deseti let.
Vedle změn lesních
porostů s cílem jejich pestřejší sklady se počítá také například
s kompenzací imisní zátěže vápněním. V rámci snižování přemnožených
jelenů dojde ke zvýšení jejich odstřelů až na maximálně 150 procent normovaných
stavů.