Ústecký kraj (odkaz na titulní stránku)  - Oficiální web

Vyjednávání s obcemi o zajištění ostatní dopravní obslužnosti pokračují

Tisková zpráva ze dne 19.11.03 se zvukovými přílohami

Přibližně 70 % obcí v regionu odmítlo návrh Ústeckého kraje na hrazení ostatní dopravní obslužnosti v roce 2004 podle systému „vzájemné solidarity“, který předpokládal dotování ztrát v úrovni 150 korun na jednoho obyvatele. Ústecký kraj podle slov náměstka hejtmana  Jaroslava Foldyny nabídl obcím model hrazení příspěvků obdobný modelu používaném v sousedním Libereckém kraji. „Zahájili jsme diskusi a obce v ní řekly svůj názor, to je naprosto legitimní,“ uvedl Jaroslav Foldyna.

            Systém vzájemné solidarity měl podle něho odstranit výrazné disproporce v hrazení těchto příspěvků - v kraji je kolem 130 obcí, které na ostatní dopravní obslužnost nepřispívají buď vůbec, nebo jen velmi nízkými částkami. Naproti tomu některé obce, zejména ty, které leží na koncích autobusových linek, platí za jednoho občana v řádech tisíců korun. Systém spravedlivého rozdělení tohoto závazku byl ale většinou obcí odmítnut (z velké většiny se jednalo o ty obce, které by při zachování počtu spojů z letošního roku měly v roce 2004 platit více).

            „Oslovili jsme starosty poměrně pozdě, tuto výtku přijímám,“ uvedl Jaroslav  Foldyna. „Jednat s nimi o hrazení těchto ztrát ale musíme. Na základní dopravní obslužnost v roce 2004 dostaneme od státu méně než v letošním roce. Navíc nevyjednáváme jen s obcemi o tom, kolik si ony přejí doplácet na ztrátové spoje. Probíhají paralelní jednání o jízdních řádech, uzavíráme výběrová řízení na dopravce, kteří nám tyto linky budou obsluhovat a chceme po nich, aby se mezi sebou co nejdříve dohodli o návaznosti spojů,“ vysvětlil náměstek hejtmana.

            Ze systému dopravní obslužnosti v roce 2004 byly vyřazeny mimoškolní spoje, vykazující na svých linkách dlouhodobé průměrné tržby pod 5 korun na jeden kilometr. „Znamená to, že těmito autobusy prakticky nikdo nejezdí. Obce si je mohou zachovat v rámci ostatní dopravní obslužnosti, ovšem budou muset hradit ztrátu dosahující nejméně 20 korun na jednom kilometru,“ vysvětlil Jaroslav Foldyna.

            Dosažení spravedlivějšího rozdělení hrazení ztrát nerentabilních spojů je podle něj dlouhodobým úkolem, jehož splnění Ústecký kraj čeká v příštích letech. „Je to ale v plně v kompetenci obcí, Krajský úřad a ani Ústecký kraj jim nemůže nic nařizovat,“ uzavřel náměstek hejtmana Ústeckého kraje Jaroslav Foldyna.

Zvukové přílohy s vyjádřením náměstka hejtmana Ústeckého kraje Jaroslava Foldyny:

Jednání o spravedlivém systému hrazení ostatní dopravní obslužnosti nebyla úspěšná:

„Nabídka diskuse o nivelizaci částky do ostatní dopravní obslužnosti na 150 korun byla většinou obcí odmítnuta, je to jejich názor a mají na něj právo. V této chvíli diskuse končí, ovšem nikoli absolutně, musíme hledat cesty solidarity mezi obcemi a městy. Není to ale tlak na obce, že se v tom musí zúčastnit a platit sto padesát korun.“

Obcí, které nic neplatí, je celkem stotřicet: „Je jich asi 130 které nepřispívají ani korunu,  využívají toho že jsou na trase nějaké jasné linky, kde autobus zastavuje a musí se otevřít dveře aby občané mohli nastoupit a vystoupit. S tímto problémem se budeme potýkat zřejmě donekonečna, nikdy ale nepřistoupíme k absolutistickému řešení že kraj bude někomu něco nařizovat. je potřeba aby jsme se se starosty víc setkávali a diskutovali.“

Autobusů výrazně neubude, výrazně nerentabilní spoje ale bez podpory obcí nevyjedou:

„Ta základní dopravní obslužnost bude zajištěna v rozsahu loňského roku, může dojít k některým změnám v ostatní dopravní obslužnosti, kde jsme vyřadili nerentabilní spoje pod pět korun. Rentabilita se pohybuje okolo 26 - 27 korun, čili některé spoje mohou být vyřazeny, ale jsou to z té ostatní dopravní obslužnosti většinou.“

Vydala: Mgr. Romana Konečná, tisková mluvčí Ústeckého kraje