Vyrovnané hospodaření s veřejnými prostředky je v podmínkách Ústeckého kraje možné

PhDr. Vlastimil Doležal

Ekonomika Ústeckého kraje jako samosprávného celku je v současné fázi realizace reformy veřejné správy ovlivněna několika zásadními faktory.

Tím nejvýznamnějším je bezesporu struktura příjmů kraje, která limituje nejen jeho celkové možnosti, ale rozhodujícím způsobem ovlivňuje rozhodování kraje v oblasti samostatné působnosti. Jestliže tedy Ústecký kraj kalkuluje s celkovými příjmy v úrovni 7 miliard korun, potom více než 6 miliard tvoří státní dotace pouze 1 miliarda plyne z vlastních příjmů, což je z největší části podíl kraje na daňových výnosech. Takto strukturované příjmy vymezují kraji jen velmi malý prostor pro financování rozvojových aktivit a vlastních priorit.

Také podíl jednotlivých resortů v působnosti kraje na čerpání jeho výdajů je značně poplatný

dominantnímu postavení výkonu přenesené působnosti nad působností samostatnou. Nejvyšší čerpání tak jednoznačně vykazuje oblast školství s takřka 75% provozních výdajů kraje, následovaná oblastí dopravy a silničního hospodářství (7%), sociálních věcí (5,8%) a zdravotnictví (4,8%).

Přechod dalších příspěvkových organizací v oblasti zdravotnictví, sociálních služeb a kultury od státu pod řízení kraje je dalším významným faktorem, zasahujícím do jeho hospodaření. V podmínkách kraje tak  teprve v letošním roce bude možné zahájit nezbytné a neodkladné kroky k celkové restrukturalizaci a racionalizaci výkonu veřejné správy, která je v jeho kompetenci.

Ústecký kraj stanovil nejprve základní kritéria svého rozpočtu rozhodnutím krajského zastupitelstva tak, že hospodaření kraje bude v celkové bilanci příjmů a výdajů vyrovnané, provozní rozpočet kraje bude přebytkový, bude zabezpečena činnost všech organizací kraje a investiční prostředky budou směřovány do majetku ve vlastnictví kraje. Významnou měrou zasáhly do celkových kalkulací také ničivé povodně a nutnost najít prostředky a finanční nástroje na obnovu postižených oblastí na území kraje. Pro tyto účely zřídil Ústecký kraj Fond obny a Fond regionálního rozvoje.

V oblasti samostatné působnosti stanovilo krajské zastupitelstvo pět priorit rozpočtu na rok 2003:

§         obnova kraje a jeho rozvoj především v oblasti cestovního ruchu

§         zvyšování zaměstnanosti

§         zavádění informačních systémů a technologií do školství a veřejné správy

§         rozvoj a modernizace dopravní infrastruktury včetně integrovaného dopravního systému na území Ústeckého kraje

§         dokončení reformy veřejné správy v podmínkách Ústeckého kraje.

Přesto, že se podařilo splnit všechny požadavky zastupitelstva a vypracovat vyrovnaný rozpočet Ústeckého kraje na rok 2003, bude nutné již v letošním roce reagovat na některé poznatky:

• pokud má kraj plnit odpovídajícím způsobem funkci samosprávného celku musí dojít již pro rok 2004 k podstatné změně ve struktuře jeho příjmů ve prospěch podílu na daňové výtěžnosti
• kraj musí urychleně nastartovat opatření, která povedou k efektivnějšímu vydávání veřejných financí zejména v oblastech školství, zdravotnictví, sociálních věcí, kultury,  silničního hospodářství a výkonu veřejné správy
• významným prostředkem pro zabezpečení řady veřejných služeb bude model vícezdrojového financování, v němž se vedle kraje bude angažovat také místní samospráva, stát, uživatelé služeb a další subjekty.