Tisková zpráva z 20. dubna 2012
Kvalita ovzduší se v poslední době opět zhoršuje. Arno Fišera upozorňuje, že vedle takových nástrojů, jakými jsou emisní limity, emisní stropy či technicko-organizační podmínky, je potřeba zefektivnit rovněž poplatky tak, aby provozovatele stimulovaly k dalšímu snižování emisí znečišťujících látek pod stanovené limitní hodnoty. „Opatření navržená v novém zákoně o ochraně ovzduší by nám konečně dala možnost, abychom finanční prostředky ze zdrojů, které velkou měrou přispívají ke špatné kvalitě ovzduší na území našeho kraje, mohli použít do programů ke zlepšení této situace. Tuto možnost vnímáme jako dlouho očekávanou pomoc takto poškozeným krajům,“ říká Arno Fišera. Otázka ochrany životního prostředí je stále velmi aktuální a důležitá.
Platba poplatků za znečišťování ovzduší je chápána jako jeden ze způsobů regulace výše emisí znečišťujících látek. Provozovatel je ekonomickou cestou nucen snižovat jím produkované emise, aby dosáhl co nejnižších poplatků. V případě, že dojde k ukončení poplatkové povinnosti, hrozí nebezpečí, že zařízení budou provozována tak, aby „jenom splnila“ emisní limity. Výše emisí vypouštěných za určité časové období, např. kalendářní rok, pak nebude hrát žádnou roli. Negativní dopady z vypouštěných emisí na životní prostředí a lidské zdraví jsou prokazatelné. Znečišťovatelé by měli nahradit alespoň částečně škody, které vznikly jejich činností.
Z výnosů z poplatků jsou kofinancovány projekty Operačního programu Životní prostředí, ale také neméně důležité projekty z národních programů, které by nebylo možné podpořit z peněz Evropské unie.
Ústecký kraj je průmyslový a s nadlimitně znečištěným ovzduším. Jsou zde umístěny velké energetické zdroje i rozsáhlé chemické podniky, svůj vliv na životní prostředí má i povrchová těžba uhlí. Dochází k dlouhodobému překračování limitních hodnot stanovených pro ochranu lidského zdraví pro polétavý prach. To má za následek negativní dopady na lidské zdraví i na ekosystémy.