Dotaz č. 1:
„Proč
Ústecký kraj ve sporech se společností DPÚK a.s. nezastupovali právníci odboru
legislativně-právního Krajského úřadu, případně jaká byla jejich role v tomto
sporu?“
Dotaz č. 2:
„Jakým
způsobem a podle jakých hodnotících kritérií byla vybrána advokátní kancelář
SKILS s.r.o. (dříve WEIL, GOTSHAL & MANGES s.r.o.)?“
Dotaz č. 3:
„O jaké
konkrétní částky šlo v jednotlivých sporech se společností DPÚK a.s. (JUDr.
Hrabáč uvádí jen obecně několik miliard) a v jednotlivých sporech s dalšími
(kterými?) dopravci (JUDr. Hrabáč uvádí jen obecně desítky milionů)? Prosíme o
přesný soupis, kde bude uveden min. stručný popis sporu, strany sporu a částka,
o kterou se jednalo.“
Dotaz č. 4:
„Která
osoba a na základě čeho, kdy a jakým způsobem se s těmi dostatečně podrobnými a
vypovídajícími informacemi ze strany právního poradce v minulosti seznamovala,
resp. seznamuje aktuálně?“ Pokud bylo osob více, prosíme o jejich seznam.
Dotaz č. 5:
„Jsou tyto
informace k dispozici i současnému vedení Ústeckého kraje, a pokud ano, v jaké
formě (písemně, elektronicky, ústně apod.) a v jakém rozsahu?“
Dotaz č. 6:
„Kde se
výše uvedené informace fyzicky v tuto chvíli nalézají?“
Dotaz č. 7:
„Kdo
konkrétně, kdy a jak ověřil, resp. aktuálně ověřuje přiměřenost fakturovaných
částek? Prosíme o kopie dokladů, které potvrzují ze strany Ústeckého kraje,
resp. Krajského úřadu, přiměřenost částek na jednotlivých fakturách a ze
kterých bude patrné, že toto ověření skutečně proběhlo.“
Dotaz č. 8:
„Kdo konkrétně, kdy a jak kontroloval a vyhodnocoval a nyní
kontroluje a vyhodnocuje kvalitu poskytovaných informací a jakým způsobem je
tato kontrola a vyhodnocování evidováno? Žádáme o zaslání kopii příslušných
dokladů.“
Dotaz č. 9:
„Žádám
Vás tedy o informace, které budou kvantifikovat a konkretizovat poskytnuté
právní služby uvedené ve zmíněných 11 odrážkách a které propojí tento obecný
seznam poskytnutých právních služeb s konkrétními uhrazenými fakturami, a to
buď v tabulce, ve které bude vždy konkrétní problematika poskytnuté právní
služby, cena za ni a den, kdy byla tato právní služba realizována, nebo v jiné
struktuře, v níž Ústecký kraj dostatečně podrobné a vypovídající informace o
právníchslužbách eviduje a podle níž tyto informace průběžně kontroluje a
vyhodnocuje. Zašlete nám tedy jakékoliv další informace, které se k
fakturovaným částkám vztahují, resp. které má KÚ k dispozici a podle kterých
ověřoval, že fakturované částky odpovídají vykonané práci, resp. dodané
službě.“
Odpověď č. 1:
Dle § 2 odst. 4 InfZ se
povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí
rozhodnutí a vytváření nových informací. Žadatel se dotazuje na stanovisko
povinného subjektu v tom smyslu, proč v jednotlivých sporech mezi Ústeckým
krajem a dopravcem DPÚK a.s. bylo upřednostněno externí právní poradenství před
využitím interních právníků zaměstnaných v rámci Ústeckého kraje. Odpověď na
uvedený dotaz by nevyhnutelně vyžadovala subjektivní hodnocení (posouzení) či
sdělení názoru ze strany povinného subjektu, který by se nadto musel vyjadřovat
k rozhodnutím, která činila předchozí vedení Ústeckého kraje (spory s dopravcem
DPÚK a.s. byly zahajovány v období od cca 2006–2010). Z uvedených důvodů dotaz
pod č. 1 směřuje na názor či hodnotící soud povinného subjektu, a nepodléhá
proto informační povinnosti. Povinný subjekt z uvedeného důvodu informační
žádost v rozsahu dotazu č. 1 s ohledem na ustanovení § 2 odst. 4 InfZ odmítá.
Odpověď č.
2:
Uvedená advokátní kancelář
byla vybrána na základě otevřeného a transparentního zadávacího řízení
provedeného v souladu s tehdy platnými předpisy veřejného zadávání. Zadávacího
řízení se zúčastnilo celkem 8 advokátních kanceláří, z nichž advokátní kancelář
Skils s.r.o. (v té době Weil, Gotshal & Manges s.r.o.) podala pro kraj
nejvýhodnější nabídku. Hodnotícími kritérii byla cena a kvalita právních
služeb. Ze strany advokátní kanceláře byla v průběhu plnění poskytnuta kraji
významná sleva.
Odpověď č.
3:
Povinný subjekt žadateli v příloze tohoto rozhodnutí poskytuje
přehled sporů (vč. souvisejících požadovaných informací) se společností DPÚK
a.s. a dalšími dopravci, v nichž bylo v období 2007-2020 Ústeckému kraji
poskytováno poradenství společnosti Skils s.r.o. advokátní kancelář, a ve
vztahu k nimž se povinnému subjektu podařilo příslušné informace za uvedené
období dohledat (viz příloha č. 1). Za účelem zvýšení transparentnosti svého
postupu povinný subjekt nad rámec informační žádosti poskytuje žadateli v rámci
přílohy č. 1 též přehled vybraných příkladů dalšího významného právního
poradenství, které uvedený externí právní poradce Ústeckému kraji v uvedeném
období rovněž poskytl.
Odpověď č.
4:
V doplnění žádosti ze dne 8.
3. 2021 žadatel ve vztahu k dotazům č. 4–9 upřesnil, že „těmito dostatečně podrobnými a
vypovídajícími informacemi“ rozumí „informace a výstupy z předmětného právního poradenství, kterými byl
Ústecký kraj průběžně informován ze strany právního poradce a s kterými se
Ústecký kraj sám průběžně seznamoval“. V odstavci uvádějícím dotaz č. 4
žadatel uvedl, že „Ústecký kraj může
být informován jako instituce buď písemně a pak musí existovat písemné doklady,
jejichž kopie žádáme, nebo byl a je informován ústně, pak ale nemůže být
informován přímo, ale pouze prostřednictvím konkrétních osob” (podtržení
doplněno).
V rámci odpovědi na dotaz č.
4 povinný subjekt uvádí, že s výstupy z právního poradenství se průběžně
seznamují příslušní pracovníci Krajského úřadu Ústeckého kraje (zejm. z
odboru dopravy a silničního hospodářství), kteří mají v rámci svého
pracovně-právního zařazení a pověření v rámci kraje na starosti agendu, jíž se
příslušné právní služby z věcného hlediska týkají. Tito zaměstnanci výstupy
z právního poradenství využívají pro účely řešení konkrétních problémů, které
potřebu poskytnutí daných právních služeb vyvolaly, a též potom zpětně pro
účely posouzení kvality právních služeb a přiměřenosti fakturovaných částek
odměny. V některých případech jsou s výstupy právních služeb seznamováni též
členové Rady Ústeckého kraje či zastupitelstva Ústeckého kraje, a to v
závislosti na tom, zda se dané právní služby po věcné stránce dotýkají
problematiky, jež je ve zmíněných orgánech projednávána či řešena, popř. pokud
si je na ad-hoc bázi vyžádají.
Za uvedené období 14ti let
byly povinnému subjektu ze strany externího právního poradce poskytnuty tisíce,
resp. desetitisíce rozličných výstupů a informací z právního poradenství, které
byly komunikovány zčásti písemnou, zčásti ústní formou (např. telefonicky).
Povinný subjekt nevede evidenci, „která osoba a na základě čeho, kdy
a jakým způsobem“ se s těmito jednotlivými výstupy z právních služeb
seznámila. Taková evidence by byla zcela neúčelná a její vytváření by
zaměstnance povinného subjektu neúměrně (a zcela nedůvodně) zatěžovalo a
znemožňovalo by to operativní řešení jejich jiných záležitostí a problémů.
Namísto reálného využívání výstupů z právních služeb, příp. jejich kontroly (z
hlediska jejich kvality i přiměřenosti v relaci k fakturovaným částkám odměn)
by příslušní zaměstnanci povinného subjektu trávili čas vyplňováním různých
záznamů o tom, kdo, kdy, jak a proč (a na základě čeho) se s těmito službami
seznámil a jak konkrétně a s jakým výsledkem je zkontroloval. Povinný
subjekt konstatuje, že poskytování právních služeb neprobíhá v rámci správního
či jiného typu řízení, a povinný subjekt tudíž nemá povinnost vést (a ani
nevede) záznamy o postupech a krocích, které požaduje žadatel. To znamená, že
žadatelem požadované informace neexistují. Na předmětný dotaz se tedy
rovněž vztahuje výjimka z povinnosti poskytnout informaci dle § 2 odst. 4 InZ,
dle něhož se povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí
rozhodnutí a vytváření nových informací.
Požadované informace rovněž není
možné vytvořit, neboť neexistují ve zpracovatelné podobě vstupní data pro
vytvoření žadatelem požadovaných záznamů a evidencí. Položený dotaz je v míře
požadovaného detailu (a v kombinaci s tím, že zahrnuje mimořádně dlouhé období
14 let) ukázkovým případem zneužití práva na informace. Žadatel si musí být
vědom toho, že informace této povahy a v takto absurdní míře detailu nemůže být
žádný povinný subjekt schopen shromáždit a poskytnout.
K
tomu je dále namístě uvést, že dle § 11 odst. 1 písm. a) InfZ může povinný
subjekt omezit poskytnutí informace, pokud se vztahuje výlučně k vnitřním
pokynům a personálním předpisům povinného subjektu. Podrobnější zodpovězení
položeného dotazu by vyžadovalo zpřístupnění informací týkajících se takových vnitřních
pokynů (personálních předpisů) povinného subjektu v tom smyslu, že by bylo
nutné ke každému jednotlivému výstupu z právní služby za období 14ti let
sdělit, která osoba byla v rámci svého interního zařazení v rámci Ústeckého
kraje oprávněna či pověřena se s těmito informacemi seznámit, resp. se s nimi
skutečně seznámila. Dle názoru povinného subjektu takové informace s odkazem na
citované ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) InfZ nelze poskytnout.
Společná
odpověď na dotazy č. 5 a 6:
Povinný subjekt v rámci souhrnné
odpovědi na dotazy č. 5 a 6 uvádí, že si právní poradenství od právního poradce
obstarává ad hoc dle své aktuální potřeby při řešení různých právních otázek a
aktuálních problémů. Výstupy z právního poradenství tedy slouží k dosažení
určitého účelu, a po dosažení uvedeného účelu již povinný subjekt jednotlivé
výstupy právního poradenství systematicky neeviduje a nemá povinnost
evidovat s ohledem na to, že poskytování právního poradenství neprobíhá v
rámci správního či jiného řízení, kde by vznikala povinnost vést správní spis
obsahující podrobný záznam všech kroků a postupů týkajících se předmětné věci.
Požadované informace o tom, kde se konkrétně nacházejí jednotlivé výstupy z
právních služeb za období 2007–2020, tedy neexistují, což je dle § 2 odst. 4
InfZ důvod pro odmítnutí požadované informace. V obecné rovině lze uvést, že
právní poradci s příslušnými zástupci Ústeckého kraje (Krajského úřadu)
komunikují výstupy z právních služeb převážně písemně v elektronické podobě,
přičemž tyto výstupy byly v řadě případů následně doplňovány o ústní (např.
telefonické) konzultace.
Co se týče informací o
předmětu a rozsahu právních služeb, tak ty jsou zřejmé z popisků jednotlivých
měsíčních faktur, které povinný subjekt poskytuje v rámci odpovědi na dotaz č.
9 níže. V uvedeném rozsahu a formě jsou příslušné informace dostupné mj. i
současnému
vedení Ústeckého kraje (tj.
jednotlivými členům Rady Ústeckého kraje).
Společná
odpověď na dotazy č. 7 a 8:
Povinný subjekt v rámci
souhrnné odpovědi na dotazy č. 7 a 8 uvádí následující. Jak uvedeno v odpovědi
na dotaz č. 4, s výstupy z právního poradenství se průběžně seznamují (resp. v
předmětném období 2007–2020 seznamovali) příslušní pracovníci Krajského
úřadu Ústeckého kraje (zejm. z odboru dopravy a silničního hospodářství), kteří
mají v rámci svého pracovně-právního zařazení a pověření v rámci kraje na
starosti agendu, jíž se příslušné právní služby z věcného hlediska týkají.
Tito zaměstnanci rovněž průběžně posuzují (resp. v předmětném období 2007–2020
posuzovali) kvalitu právních služeb a přiměřenost fakturovaných částek odměny.
K tomu je namístě uvést, že
dle § 11 odst. 1 písm. a) InfZ může povinný subjekt omezit poskytnutí
informace, pokud se vztahuje výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům
povinného subjektu. Podrobnější zodpovězení položeného dotazu by vyžadovalo
zpřístupnění informací týkajících se takových vnitřních pokynů (personálních
předpisů) povinného subjektu v tom smyslu, že by bylo nutné ke každému
jednotlivému výstupu z právní služby za období 14ti let sdělit, která osoba
byla v rámci svého interního zařazení v rámci Ústeckého kraje oprávněna či
pověřena kontrolou jejich kvality či přiměřenosti v relaci na fakturované
částky. Dle názoru povinného subjektu takové informace s odkazem na citované
ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) InfZ nelze poskytnout.
Nadto, za uvedené období 14
let byly povinnému subjektu ze strany externího právního poradce poskytnuty tisíce,
resp. desetitisíce rozličných výstupů a informací z právního poradenství, které
byly komunikovány v převážné většině případů písemně v elektronické podobě,
přičemž tyto výstupy a informace byly v řadě případů následně doplňovány o
ústní (např. telefonické) konzultace. Povinný subjekt nevede evidenci, „kdo
konkrétně, kdy a jak ověřil“ kvalitu každé jednotlivé právní služby a
přiměřenosti účtované částky. Taková evidence by byla zcela neúčelná a její
vytváření by zaměstnance povinného subjektu neúměrně (a zcela nedůvodně)
zatěžovalo a znemožňovalo by to operativní řešení jejich jiných záležitostí a
problémů. Namísto reálné kontroly právních služeb (z hlediska jejich kvality i
přiměřenosti v relaci k fakturovaným částkám odměn) by zaměstnanci povinného
subjektu trávili všechen čas vyplňováním různých záznamů o tom, kdo, kdy, jak,
proč a s jakým výsledkem tyto služby kontroloval. Takové záznamy či evidence
by pro činnost povinného subjektu byly nepotřebné a nadbytečné. Povinný subjekt
konstatuje, že poskytování právních služeb neprobíhá v rámci správního či
jiného typu řízení, a povinný subjekt tudíž nemá povinnost vést (a ani nevede)
záznamy o postupech a krocích, které požaduje žadatel. To znamená, že žadatelem
požadované informace neexistují. Požadované záznamy neexistují. Na
předmětný dotaz se tedy rovněž vztahuje výjimka z povinnosti poskytnout
informaci dle § 2 odst. 4 InZ, dle něhož se povinnost poskytovat informace se
netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
Požadované informace rovněž není možné vytvořit, neboť
neexistují ve zpracovatelné podobě vstupní data pro vytvoření žadatelem
požadovaných záznamů a evidencí. Položený dotaz je v míře požadovaného detailu
(a v kombinaci s tím, že zahrnuje mimořádně dlouhé období 14 let) ukázkovým
případem zneužití práva na informace. Žadatel si musí být vědom toho, že
informace této povahy a v takto absurdní míře detailu nemůže být žádný povinný
subjekt schopen shromáždit a poskytnout.
Odpověď č.
9:
Povinný subjekt uvádí, že s
ohledem na jeho archivační pravidla je fakturace uchovávána zpravidla po dobu
deseti let. V tomto případě se podařilo povinnému subjekty dohledat fakturaci
za delší období, konkrétně od ledna 2009. Za období let 2007 a 2008 však
povinný subjekt požadovanou fakturaci a související podklady nemá (a ani nemá
povinnost mít) k dispozici. V reakci na dotaz proto povinný subjekt poskytuje
měsíční faktury za období, za něž tyto doklady eviduje, tj. za období 2009–2020
(viz příloha č. 2). Spolu s uvedenými fakturami povinný subjekt poskytuje
bližší popisy fakturovaných služeb, jež byly právním poradcem poskytovány spolu
s uvedenými fakturami. K poskytnutým podkladům povinný subjekt doplňuje, že je
žadateli poskytuje ve struktuře, v níž je má k dispozici. Tato struktura
zahrnuje popis jednotlivých fakturovaných právních služeb a celkový počet
fakturovaných hodin za předmětný měsíc.
Povinný subjekt uvedené
podklady poskytuje v tzv. nedůvěrné verzi, tj. se začerněním pasáží, jejichž
poskytnutí by představovalo nedůvodný zásah do práva Ústeckého kraje na právní
pomoc a mohlo by oslabit jeho právní postavení (ostatně, i žadatel ve své
žádosti uvádí, že uznává, že některé poskytované informace mohou být důvěrné a
že proto z toho důvodu nebudou zpřístupněny). Začerněné pasáže se rovněž
týkají případů, kdy by poskytnutí informací bylo způsobilé zasáhnout do práva
na ochranu osobních údajů (§ 8a odst. 1 InfZ), popř. se jedná o informace,
které vznikly při přípravě rozhodnutí určitého povinného subjektu (§ 11 odst. 1
písm. b) InfZ).
Co se týče žádosti o
poskytnutí konkrétních výstupů z právního poradenství za období 2007-2020,
k tomu povinný subjekt uvádí, že takové informace nelze poskytnout s ohledem na
právo na právní pomoc a ochranu důvěrnosti komunikace mezi advokátem a
klientem.
Zpřístupněním těchto
informací by došlo k rozkrytí konkrétních doporučení, závěrů, myšlenkových
pochodů a úvah advokátní kanceláře v souvislosti s právním zastoupením a
zajišťováním ochrany práv povinného subjektu a dále i k rozkrytí důvěrných a
neveřejných informací o právním postavení Ústeckého kraje, čímž by došlo k
narušení ústavně zaručeného práva na právní pomoc. Poskytnutím takové
informace by navíc došlo k odhalení strategie a zamýšlených právních kroků
povinného subjektu v probíhajících soudních či správních řízeních, což by vedlo
k výraznému ohrožení procesní pozice povinného subjektu v těchto řízeních, a v
důsledku i k závažnému narušení práva na získání právní pomoci. V probíhajících
sporech by došlo k porušení tzv. principu rovnosti zbraní, kdy by
protistrana ve sporu (např. shora zmiňovaná DPÚK a.s.) získala podrobné
informace o možných argumentech, procesních strategií, slabých místech apod. a
byla by významným způsobem zvýhodněna (mj. v probíhajících sporech o
stamilionové částky). Poskytnutí těchto požadovaných informací by tudíž
mohlo Ústecký kraj významně poškodit.
Povinný subjekt konstatuje,
že důvěrnost komunikace mezi klientem a advokátem má ústavní rozměr a jako
takové je chráněno čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Princip důvěrnosti komunikace mezi advokátem a klientem je dále chráněn § 21
zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii.
Povinný subjekt se obecně nebrání poskytnutí informací o předmětu
právních služeb poskytovaných ze strany právních poradců v rozsahu, v jakém je
to možné bez narušení ústavně garantovaného práva na právní pomoc. V rámci
odpovědi na dotaz č. 3 poskytuje povinný subjekt rozsáhlé informace o podstatě
a výsledcích externího právního poradenství poskytovaného v předmětném období
ve vztahu ke sporům s dopravci a v dalších významných záležitostech. V rámci
odpovědi na dotaz č. 9 pak povinný subjekt poskytuje relativně podrobný popis
předmětu a obsahu právních služeb k jednotlivým fakturám za
předmětné období (viz níže). Právo na svobodný přístup k informacím však dle
názoru povinného subjektu nelze vykládat natolik extenzivně, aby zahrnovalo
právo na neomezený a neohraničený přístup ke všem výstupům z právního
poradenství.
Pokud by žadatelé dle InfZ
měli právo žádat přístup k samotným výstupům z právního poradenství, a to nadto
paušálním způsobem za období řady let, znamenalo by to naprosté popření,
resp. negaci smyslu a účelu ústavně zaručeného práva na právní pomoc.
Veřejný subjekt, který by k řešení určitého problému potřeboval právní pomoc,
by ji mohl vyhledat pouze za cenu toho, že se jeho problém potenciálně stane
věcí veřejnou, včetně případného názoru právního poradce na slabiny právního
postavení veřejného subjektu. Veřejný subjekt by tedy při řešení jakékoliv
právně nejasné situace by postaven před dilema, zda vyhledat právní pomoc a potenciálně
tím danou otázku zveřejnit, nebo zda právní pomoc nevyhledat a zvyšovat
případné riziko oslabení ochrany svého právního postavení z důvodu
neadekvátního právního zastoupení. Uvedený extenzivní výklad InfZ zavazující
veřejné subjekty k poskytnutí samotných výstupů z právního poradenství by tedy
měl zcela evidentně značně nepříznivý efekt na ústavně zaručené právo na právní
pomoc a byl by i ústavně nekonformní. Z uvedeného důvodu tedy povinný subjekt
žádost v této části odmítl.
Navíc je třeba uvést, že
vzhledem k tomu, že žadatel požaduje přístup k tisícům, resp. desetitisícům
výstupů z právních služeb, které povinný subjekt systematicky neeviduje, jen
samotné shromáždění dostupných výstupů by povinný subjekt zcela neúměrným
způsobem zatížilo. Povinný subjekt v dané souvislosti poukazuje na skutečnost,
že jeho shora uvedené úvahy nacházejí svůj odraz též v připravované novele
InfZ, projednávané Poslaneckou sněmovnou pod číslem tisku 633/0, část č. 1/6.
Tato připravovaná novela v nově navrženém § 11a stanoví, že „povinný subjekt
může poskytnutí informace odmítnout, pokud lze ve vztahu k podané žádosti
dovodit zneužití práva na informace, zejména lze-li dovodit, že cílem žádosti
je způsobit a) nátlak na osobu, jíž se týká požadovaná informace, nebo b) nepřiměřenou
zátěž povinného subjektu.“ Ačkoliv si je povinný subjekt vědom, že uvedená
novela ke dni vydání tohoto rozhodnutí není součástí právního řádu, vyjadřuje
dle jeho názoru principy vyslovené v rozhodovací praxi v oblasti InfZ. Je
přitom zároveň zřejmé, že zdejší žádost v tom rozsahu, v jakém směřuje k
poskytnutí výstupů z právního poradenství za dobu 14 let, k vyvolání
nepřiměřené zátěže pro povinný subjekt směřuje. I z uvedeného důvodu tedy
povinný subjekt žádosti v této části nevyhověl.
Ze všech shora uvedených důvodů povinný subjekt ve vztahu k
žádosti o poskytnutí konkrétních výstupů z právních služeb rozhodl tak, jak je
uvedeno ve výroku rozhodnutí.
Příloha č. 1 – přehled sporů
a dalších vybraných příkladů právního poradenství
Příloha č. 2 – faktury za období 2009-2020 s popisem fakturovaných
služeb
Velikost příloh je více než 30 MB a proto povinný subjekt zveřejňuje
pouze doprovodnou informaci.