Orientační nabídka


 

Žádost

Poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, žádost doručená povinnému subjektu dne 26. 2. 2021.
 

 
 

Dotaz č. 1:

„Proč Ústecký kraj ve sporech se společností DPÚK a.s. nezastupovali právníci odboru legislativně-právního Krajského úřadu, případně jaká byla jejich role v tomto sporu?“

 

Dotaz č. 2:

„Jakým způsobem a podle jakých hodnotících kritérií byla vybrána advokátní kancelář SKILS s.r.o. (dříve WEIL, GOTSHAL & MANGES s.r.o.)?“

 

Dotaz č. 3:

„O jaké konkrétní částky šlo v jednotlivých sporech se společností DPÚK a.s. (JUDr. Hrabáč uvádí jen obecně několik miliard) a v jednotlivých sporech s dalšími (kterými?) dopravci (JUDr. Hrabáč uvádí jen obecně desítky milionů)? Prosíme o přesný soupis, kde bude uveden min. stručný popis sporu, strany sporu a částka, o kterou se jednalo.“

 

Dotaz č. 4:

„Která osoba a na základě čeho, kdy a jakým způsobem se s těmi dostatečně podrobnými a vypovídajícími informacemi ze strany právního poradce v minulosti seznamovala, resp. seznamuje aktuálně?“ Pokud bylo osob více, prosíme o jejich seznam.

 

Dotaz č. 5:

„Jsou tyto informace k dispozici i současnému vedení Ústeckého kraje, a pokud ano, v jaké formě (písemně, elektronicky, ústně apod.) a v jakém rozsahu?“

 

Dotaz č. 6:

„Kde se výše uvedené informace fyzicky v tuto chvíli nalézají?“

 

Dotaz č. 7:

„Kdo konkrétně, kdy a jak ověřil, resp. aktuálně ověřuje přiměřenost fakturovaných částek? Prosíme o kopie dokladů, které potvrzují ze strany Ústeckého kraje, resp. Krajského úřadu, přiměřenost částek na jednotlivých fakturách a ze kterých bude patrné, že toto ověření skutečně proběhlo.“

 

Dotaz č. 8:

„Kdo konkrétně, kdy a jak kontroloval a vyhodnocoval a nyní kontroluje a vyhodnocuje kvalitu poskytovaných informací a jakým způsobem je tato kontrola a vyhodnocování evidováno? Žádáme o zaslání kopii příslušných dokladů.“

Dotaz č. 9:

„Žádám Vás tedy o informace, které budou kvantifikovat a konkretizovat poskytnuté právní služby uvedené ve zmíněných 11 odrážkách a které propojí tento obecný seznam poskytnutých právních služeb s konkrétními uhrazenými fakturami, a to buď v tabulce, ve které bude vždy konkrétní problematika poskytnuté právní služby, cena za ni a den, kdy byla tato právní služba realizována, nebo v jiné struktuře, v níž Ústecký kraj dostatečně podrobné a vypovídající informace o právníchslužbách eviduje a podle níž tyto informace průběžně kontroluje a vyhodnocuje. Zašlete nám tedy jakékoliv další informace, které se k fakturovaným částkám vztahují, resp. které má KÚ k dispozici a podle kterých ověřoval, že fakturované částky odpovídají vykonané práci, resp. dodané službě.“

 

 

Odpověď č. 1:

Dle § 2 odst. 4 InfZ se povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Žadatel se dotazuje na stanovisko povinného subjektu v tom smyslu, proč v jednotlivých sporech mezi Ústeckým krajem a dopravcem DPÚK a.s. bylo upřednostněno externí právní poradenství před využitím interních právníků zaměstnaných v rámci Ústeckého kraje. Odpověď na uvedený dotaz by nevyhnutelně vyžadovala subjektivní hodnocení (posouzení) či sdělení názoru ze strany povinného subjektu, který by se nadto musel vyjadřovat k rozhodnutím, která činila předchozí vedení Ústeckého kraje (spory s dopravcem DPÚK a.s. byly zahajovány v období od cca 2006–2010). Z uvedených důvodů dotaz pod č. 1 směřuje na názor či hodnotící soud povinného subjektu, a nepodléhá proto informační povinnosti. Povinný subjekt z uvedeného důvodu informační žádost v rozsahu dotazu č. 1 s ohledem na ustanovení § 2 odst. 4 InfZ odmítá.

 

Odpověď č. 2:

Uvedená advokátní kancelář byla vybrána na základě otevřeného a transparentního zadávacího řízení provedeného v souladu s tehdy platnými předpisy veřejného zadávání. Zadávacího řízení se zúčastnilo celkem 8 advokátních kanceláří, z nichž advokátní kancelář Skils s.r.o. (v té době Weil, Gotshal & Manges s.r.o.) podala pro kraj nejvýhodnější nabídku. Hodnotícími kritérii byla cena a kvalita právních služeb. Ze strany advokátní kanceláře byla v průběhu plnění poskytnuta kraji významná sleva.

 

Odpověď č. 3:

Povinný subjekt žadateli v příloze tohoto rozhodnutí poskytuje přehled sporů (vč. souvisejících požadovaných informací) se společností DPÚK a.s. a dalšími dopravci, v nichž bylo v období 2007-2020 Ústeckému kraji poskytováno poradenství společnosti Skils s.r.o. advokátní kancelář, a ve vztahu k nimž se povinnému subjektu podařilo příslušné informace za uvedené období dohledat (viz příloha č. 1). Za účelem zvýšení transparentnosti svého postupu povinný subjekt nad rámec informační žádosti poskytuje žadateli v rámci přílohy č. 1 též přehled vybraných příkladů dalšího významného právního poradenství, které uvedený externí právní poradce Ústeckému kraji v uvedeném období rovněž poskytl.

Odpověď č. 4:

V doplnění žádosti ze dne 8. 3. 2021 žadatel ve vztahu k dotazům č. 4–9 upřesnil, že „těmito dostatečně podrobnými a vypovídajícími informacemi“ rozumí „informace a výstupy z předmětného právního poradenství, kterými byl Ústecký kraj průběžně informován ze strany právního poradce a s kterými se Ústecký kraj sám průběžně seznamoval“. V odstavci uvádějícím dotaz č. 4 žadatel uvedl, že „Ústecký kraj může být informován jako instituce buď písemně a pak musí existovat písemné doklady, jejichž kopie žádáme, nebo byl a je informován ústně, pak ale nemůže být informován přímo, ale pouze prostřednictvím konkrétních osob” (podtržení doplněno).

V rámci odpovědi na dotaz č. 4 povinný subjekt uvádí, že s výstupy z právního poradenství se průběžně seznamují příslušní pracovníci Krajského úřadu Ústeckého kraje (zejm. z odboru dopravy a silničního hospodářství), kteří mají v rámci svého pracovně-právního zařazení a pověření v rámci kraje na starosti agendu, jíž se příslušné právní služby z věcného hlediska týkají. Tito zaměstnanci výstupy z právního poradenství využívají pro účely řešení konkrétních problémů, které potřebu poskytnutí daných právních služeb vyvolaly, a též potom zpětně pro účely posouzení kvality právních služeb a přiměřenosti fakturovaných částek odměny. V některých případech jsou s výstupy právních služeb seznamováni též členové Rady Ústeckého kraje či zastupitelstva Ústeckého kraje, a to v závislosti na tom, zda se dané právní služby po věcné stránce dotýkají problematiky, jež je ve zmíněných orgánech projednávána či řešena, popř. pokud si je na ad-hoc bázi vyžádají.

Za uvedené období 14ti let byly povinnému subjektu ze strany externího právního poradce poskytnuty tisíce, resp. desetitisíce rozličných výstupů a informací z právního poradenství, které byly komunikovány zčásti písemnou, zčásti ústní formou (např. telefonicky). Povinný subjekt nevede evidenci, „která osoba a na základě čeho, kdy a jakým způsobem“ se s těmito jednotlivými výstupy z právních služeb seznámila. Taková evidence by byla zcela neúčelná a její vytváření by zaměstnance povinného subjektu neúměrně (a zcela nedůvodně) zatěžovalo a znemožňovalo by to operativní řešení jejich jiných záležitostí a problémů. Namísto reálného využívání výstupů z právních služeb, příp. jejich kontroly (z hlediska jejich kvality i přiměřenosti v relaci k fakturovaným částkám odměn) by příslušní zaměstnanci povinného subjektu trávili čas vyplňováním různých záznamů o tom, kdo, kdy, jak a proč (a na základě čeho) se s těmito službami seznámil a jak konkrétně a s jakým výsledkem je zkontroloval. Povinný subjekt konstatuje, že poskytování právních služeb neprobíhá v rámci správního či jiného typu řízení, a povinný subjekt tudíž nemá povinnost vést (a ani nevede) záznamy o postupech a krocích, které požaduje žadatel. To znamená, že žadatelem požadované informace neexistují. Na předmětný dotaz se tedy rovněž vztahuje výjimka z povinnosti poskytnout informaci dle § 2 odst. 4 InZ, dle něhož se povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.

Požadované informace rovněž není možné vytvořit, neboť neexistují ve zpracovatelné podobě vstupní data pro vytvoření žadatelem požadovaných záznamů a evidencí. Položený dotaz je v míře požadovaného detailu (a v kombinaci s tím, že zahrnuje mimořádně dlouhé období 14 let) ukázkovým případem zneužití práva na informace. Žadatel si musí být vědom toho, že informace této povahy a v takto absurdní míře detailu nemůže být žádný povinný subjekt schopen shromáždit a poskytnout.

K tomu je dále namístě uvést, že dle § 11 odst. 1 písm. a) InfZ může povinný subjekt omezit poskytnutí informace, pokud se vztahuje výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům povinného subjektu. Podrobnější zodpovězení položeného dotazu by vyžadovalo zpřístupnění informací týkajících se takových vnitřních pokynů (personálních předpisů) povinného subjektu v tom smyslu, že by bylo nutné ke každému jednotlivému výstupu z právní služby za období 14ti let sdělit, která osoba byla v rámci svého interního zařazení v rámci Ústeckého kraje oprávněna či pověřena se s těmito informacemi seznámit, resp. se s nimi skutečně seznámila. Dle názoru povinného subjektu takové informace s odkazem na citované ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) InfZ nelze poskytnout.

 

 

Společná odpověď na dotazy č. 5 a 6:

Povinný subjekt v rámci souhrnné odpovědi na dotazy č. 5 a 6 uvádí, že si právní poradenství od právního poradce obstarává ad hoc dle své aktuální potřeby při řešení různých právních otázek a aktuálních problémů. Výstupy z právního poradenství tedy slouží k dosažení určitého účelu, a po dosažení uvedeného účelu již povinný subjekt jednotlivé výstupy právního poradenství systematicky neeviduje a nemá povinnost evidovat s ohledem na to, že poskytování právního poradenství neprobíhá v rámci správního či jiného řízení, kde by vznikala povinnost vést správní spis obsahující podrobný záznam všech kroků a postupů týkajících se předmětné věci. Požadované informace o tom, kde se konkrétně nacházejí jednotlivé výstupy z právních služeb za období 2007–2020, tedy neexistují, což je dle § 2 odst. 4 InfZ důvod pro odmítnutí požadované informace. V obecné rovině lze uvést, že právní poradci s příslušnými zástupci Ústeckého kraje (Krajského úřadu) komunikují výstupy z právních služeb převážně písemně v elektronické podobě, přičemž tyto výstupy byly v řadě případů následně doplňovány o ústní (např. telefonické) konzultace.

Co se týče informací o předmětu a rozsahu právních služeb, tak ty jsou zřejmé z popisků jednotlivých měsíčních faktur, které povinný subjekt poskytuje v rámci odpovědi na dotaz č. 9 níže. V uvedeném rozsahu a formě jsou příslušné informace dostupné mj. i současnému

vedení Ústeckého kraje (tj. jednotlivými členům Rady Ústeckého kraje).

 

Společná odpověď na dotazy č. 7 a 8:

Povinný subjekt v rámci souhrnné odpovědi na dotazy č. 7 a 8 uvádí následující. Jak uvedeno v odpovědi na dotaz č. 4, s výstupy z právního poradenství se průběžně seznamují (resp. v předmětném období 2007–2020 seznamovali) příslušní pracovníci Krajského úřadu Ústeckého kraje (zejm. z odboru dopravy a silničního hospodářství), kteří mají v rámci svého pracovně-právního zařazení a pověření v rámci kraje na starosti agendu, jíž se příslušné právní služby z věcného hlediska týkají. Tito zaměstnanci rovněž průběžně posuzují (resp. v předmětném období 2007–2020 posuzovali) kvalitu právních služeb a přiměřenost fakturovaných částek odměny.

K tomu je namístě uvést, že dle § 11 odst. 1 písm. a) InfZ může povinný subjekt omezit poskytnutí informace, pokud se vztahuje výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům povinného subjektu. Podrobnější zodpovězení položeného dotazu by vyžadovalo zpřístupnění informací týkajících se takových vnitřních pokynů (personálních předpisů) povinného subjektu v tom smyslu, že by bylo nutné ke každému jednotlivému výstupu z právní služby za období 14ti let sdělit, která osoba byla v rámci svého interního zařazení v rámci Ústeckého kraje oprávněna či pověřena kontrolou jejich kvality či přiměřenosti v relaci na fakturované částky. Dle názoru povinného subjektu takové informace s odkazem na citované ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) InfZ nelze poskytnout.

Nadto, za uvedené období 14 let byly povinnému subjektu ze strany externího právního poradce poskytnuty tisíce, resp. desetitisíce rozličných výstupů a informací z právního poradenství, které byly komunikovány v převážné většině případů písemně v elektronické podobě, přičemž tyto výstupy a informace byly v řadě případů následně doplňovány o ústní (např. telefonické) konzultace. Povinný subjekt nevede evidenci, „kdo konkrétně, kdy a jak ověřil“ kvalitu každé jednotlivé právní služby a přiměřenosti účtované částky. Taková evidence by byla zcela neúčelná a její vytváření by zaměstnance povinného subjektu neúměrně (a zcela nedůvodně) zatěžovalo a znemožňovalo by to operativní řešení jejich jiných záležitostí a problémů. Namísto reálné kontroly právních služeb (z hlediska jejich kvality i přiměřenosti v relaci k fakturovaným částkám odměn) by zaměstnanci povinného subjektu trávili všechen čas vyplňováním různých záznamů o tom, kdo, kdy, jak, proč a s jakým výsledkem tyto služby kontroloval. Takové záznamy či evidence by pro činnost povinného subjektu byly nepotřebné a nadbytečné. Povinný subjekt konstatuje, že poskytování právních služeb neprobíhá v rámci správního či jiného typu řízení, a povinný subjekt tudíž nemá povinnost vést (a ani nevede) záznamy o postupech a krocích, které požaduje žadatel. To znamená, že žadatelem požadované informace neexistují. Požadované záznamy neexistují. Na předmětný dotaz se tedy rovněž vztahuje výjimka z povinnosti poskytnout informaci dle § 2 odst. 4 InZ, dle něhož se povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.

Požadované informace rovněž není možné vytvořit, neboť neexistují ve zpracovatelné podobě vstupní data pro vytvoření žadatelem požadovaných záznamů a evidencí. Položený dotaz je v míře požadovaného detailu (a v kombinaci s tím, že zahrnuje mimořádně dlouhé období 14 let) ukázkovým případem zneužití práva na informace. Žadatel si musí být vědom toho, že informace této povahy a v takto absurdní míře detailu nemůže být žádný povinný subjekt schopen shromáždit a poskytnout.

Odpověď č. 9:

Povinný subjekt uvádí, že s ohledem na jeho archivační pravidla je fakturace uchovávána zpravidla po dobu deseti let. V tomto případě se podařilo povinnému subjekty dohledat fakturaci za delší období, konkrétně od ledna 2009. Za období let 2007 a 2008 však povinný subjekt požadovanou fakturaci a související podklady nemá (a ani nemá povinnost mít) k dispozici. V reakci na dotaz proto povinný subjekt poskytuje měsíční faktury za období, za něž tyto doklady eviduje, tj. za období 2009–2020 (viz příloha č. 2). Spolu s uvedenými fakturami povinný subjekt poskytuje bližší popisy fakturovaných služeb, jež byly právním poradcem poskytovány spolu s uvedenými fakturami. K poskytnutým podkladům povinný subjekt doplňuje, že je žadateli poskytuje ve struktuře, v níž je má k dispozici. Tato struktura zahrnuje popis jednotlivých fakturovaných právních služeb a celkový počet fakturovaných hodin za předmětný měsíc.

Povinný subjekt uvedené podklady poskytuje v tzv. nedůvěrné verzi, tj. se začerněním pasáží, jejichž poskytnutí by představovalo nedůvodný zásah do práva Ústeckého kraje na právní pomoc a mohlo by oslabit jeho právní postavení (ostatně, i žadatel ve své žádosti uvádí, že uznává, že některé poskytované informace mohou být důvěrné a že proto z toho důvodu nebudou zpřístupněny). Začerněné pasáže se rovněž týkají případů, kdy by poskytnutí informací bylo způsobilé zasáhnout do práva na ochranu osobních údajů (§ 8a odst. 1 InfZ), popř. se jedná o informace, které vznikly při přípravě rozhodnutí určitého povinného subjektu (§ 11 odst. 1 písm. b) InfZ).

Co se týče žádosti o poskytnutí konkrétních výstupů z právního poradenství za období 2007-2020, k tomu povinný subjekt uvádí, že takové informace nelze poskytnout s ohledem na právo na právní pomoc a ochranu důvěrnosti komunikace mezi advokátem a klientem.

Zpřístupněním těchto informací by došlo k rozkrytí konkrétních doporučení, závěrů, myšlenkových pochodů a úvah advokátní kanceláře v souvislosti s právním zastoupením a zajišťováním ochrany práv povinného subjektu a dále i k rozkrytí důvěrných a neveřejných informací o právním postavení Ústeckého kraje, čímž by došlo k narušení ústavně zaručeného práva na právní pomoc. Poskytnutím takové informace by navíc došlo k odhalení strategie a zamýšlených právních kroků povinného subjektu v probíhajících soudních či správních řízeních, což by vedlo k výraznému ohrožení procesní pozice povinného subjektu v těchto řízeních, a v důsledku i k závažnému narušení práva na získání právní pomoci. V probíhajících sporech by došlo k porušení tzv. principu rovnosti zbraní, kdy by protistrana ve sporu (např. shora zmiňovaná DPÚK a.s.) získala podrobné informace o možných argumentech, procesních strategií, slabých místech apod. a byla by významným způsobem zvýhodněna (mj. v probíhajících sporech o stamilionové částky). Poskytnutí těchto požadovaných informací by tudíž mohlo Ústecký kraj významně poškodit.

Povinný subjekt konstatuje, že důvěrnost komunikace mezi klientem a advokátem má ústavní rozměr a jako takové je chráněno čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Princip důvěrnosti komunikace mezi advokátem a klientem je dále chráněn § 21 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii.

Povinný subjekt se obecně nebrání poskytnutí informací o předmětu právních služeb poskytovaných ze strany právních poradců v rozsahu, v jakém je to možné bez narušení ústavně garantovaného práva na právní pomoc. V rámci odpovědi na dotaz č. 3 poskytuje povinný subjekt rozsáhlé informace o podstatě a výsledcích externího právního poradenství poskytovaného v předmětném období ve vztahu ke sporům s dopravci a v dalších významných záležitostech. V rámci odpovědi na dotaz č. 9 pak povinný subjekt poskytuje relativně podrobný popis předmětu a obsahu právních služeb k jednotlivým fakturám za předmětné období (viz níže). Právo na svobodný přístup k informacím však dle názoru povinného subjektu nelze vykládat natolik extenzivně, aby zahrnovalo právo na neomezený a neohraničený přístup ke všem výstupům z právního poradenství.

Pokud by žadatelé dle InfZ měli právo žádat přístup k samotným výstupům z právního poradenství, a to nadto paušálním způsobem za období řady let, znamenalo by to naprosté popření, resp. negaci smyslu a účelu ústavně zaručeného práva na právní pomoc. Veřejný subjekt, který by k řešení určitého problému potřeboval právní pomoc, by ji mohl vyhledat pouze za cenu toho, že se jeho problém potenciálně stane věcí veřejnou, včetně případného názoru právního poradce na slabiny právního postavení veřejného subjektu. Veřejný subjekt by tedy při řešení jakékoliv právně nejasné situace by postaven před dilema, zda vyhledat právní pomoc a potenciálně tím danou otázku zveřejnit, nebo zda právní pomoc nevyhledat a zvyšovat případné riziko oslabení ochrany svého právního postavení z důvodu neadekvátního právního zastoupení. Uvedený extenzivní výklad InfZ zavazující veřejné subjekty k poskytnutí samotných výstupů z právního poradenství by tedy měl zcela evidentně značně nepříznivý efekt na ústavně zaručené právo na právní pomoc a byl by i ústavně nekonformní. Z uvedeného důvodu tedy povinný subjekt žádost v této části odmítl.

Navíc je třeba uvést, že vzhledem k tomu, že žadatel požaduje přístup k tisícům, resp. desetitisícům výstupů z právních služeb, které povinný subjekt systematicky neeviduje, jen samotné shromáždění dostupných výstupů by povinný subjekt zcela neúměrným způsobem zatížilo. Povinný subjekt v dané souvislosti poukazuje na skutečnost, že jeho shora uvedené úvahy nacházejí svůj odraz též v připravované novele InfZ, projednávané Poslaneckou sněmovnou pod číslem tisku 633/0, část č. 1/6. Tato připravovaná novela v nově navrženém § 11a stanoví, že „povinný subjekt může poskytnutí informace odmítnout, pokud lze ve vztahu k podané žádosti dovodit zneužití práva na informace, zejména lze-li dovodit, že cílem žádosti je způsobit a) nátlak na osobu, jíž se týká požadovaná informace, nebo b) nepřiměřenou zátěž povinného subjektu.“ Ačkoliv si je povinný subjekt vědom, že uvedená novela ke dni vydání tohoto rozhodnutí není součástí právního řádu, vyjadřuje dle jeho názoru principy vyslovené v rozhodovací praxi v oblasti InfZ. Je přitom zároveň zřejmé, že zdejší žádost v tom rozsahu, v jakém směřuje k poskytnutí výstupů z právního poradenství za dobu 14 let, k vyvolání nepřiměřené zátěže pro povinný subjekt směřuje. I z uvedeného důvodu tedy povinný subjekt žádosti v této části nevyhověl.

Ze všech shora uvedených důvodů povinný subjekt ve vztahu k žádosti o poskytnutí konkrétních výstupů z právních služeb rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.

 

Příloha č. 1 – přehled sporů a dalších vybraných příkladů právního poradenství

Příloha č. 2 – faktury za období 2009-2020 s popisem fakturovaných služeb

Velikost příloh je více než 30 MB a proto povinný subjekt zveřejňuje pouze doprovodnou informaci.


 
Zodpovídá: Mgr.Sylva Smutná
Vytvořeno / změněno: 26.4.2021 / 26.4.2021
 

 

Kontakt

Ústecký kraj
Velká Hradební 3118/48
400 01 Ústí nad Labem
tel.: +420 475 657 111
e-podatelna: epodatelna@kr-ustecky.cz
IČ: 70892156
DIČ: CZ70892156, je plátce DPH
Datová schránka: t9zbsva

Podrobný kontakt


Informace v patě

Nyní jste v módu "Bez grafiky". Přepnutím do grafického módu zobrazíte standardní verzi webu.

web & design , redakční systém