Souhrnný komentář za Ústecký kraj

 

V měsíci srpnu 2002  postihly Ústecký kraj rozsáhlé povodně v důsledku silných přívalových dešťů na celém území Čech. Zasaženy byly všechny okresy kraje nejvíce Litoměřicko, kde bylo úplně zaplaveno rozsáhlé území s obcemi Terezín (celé město zaplaveno, všichni obyvatelé evakuováni, nejvíce postiženy části České Kopisty, Nové Kopisty a Počáply, rozsáhlé škody v oblasti zemědělství, milionové škody v areálu památníku Malá pevnost), Mlékojedy (katastr obce zatopen ze 100%, místy do výše 4,5 m), Černěves (zasažení téměř 100%, voda dosahovala do výše 5m), Křešice (poškozeno téměř 100% objektů k bydlení, evakuováno cca 1000 lidí). Druhou nejvíce postiženou oblastí je Děčínsko s obcemi Hřensko (evakuováno téměř 1000 lidí), Děčín (250-ti letou vodou postiženo 30% města). V okresech Děčín a Litoměřice trvá nadále stav nebezpečí do 20.9.2002.

 

Došlo k narušení základních funkcí v území - tisíce lidí museli být evakuovány, některé obce byly odříznuty od okolního světa, byla zásadně omezena dopravní obslužnost, narušeny veřejné telekomunikační a poštovní služby, zdravotnické, sociální a školské služby, bydlení, zásobování vodou, elektrickou energií, plynem, energetickými surovinami, potravinami, léky a krmivy pro živočišnou výrobu, odvádění odpadních vod, likvidace komunálního odpadu.

 

V těsné spolupráci krajského krizového štábu s krizovými štáby okresů a obcí a za značného přispění hasičů, záchranářů, policie, armády a tisíců dobrovolníků byla situace zvládnuta s minimálními ztrátami na lidských životech a s neodvratnými majetkovými škodami. Zatímco některá postižení jsou patrná hned, některé negativní dopady se budou objevovat ještě za řadu měsíců.

 

Prvotní náklady na záchranné a likvidační práce spojené s rozhodnutím krizového řízení na úrovni obcí a kraje byly vyčísleny ve výši 522 152 tis. Kč.

 

Na základě zákona č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území, prováděcí vyhlášky ministerstva financí č.186/2002 Sb. a prováděcího nařízení vlády ze dne 21.srpna 2002 zpracoval kraj v těsné spolupráci s pověřenými odbornými pracovníky a obcemi přehled  o předběžném odhadu nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území postiženém živelní nebo jinou pohromou a jmenné seznamy osob postižených povodní.

 

Celková odhadnutá výše škod v kraji činí 11 295 214 tis. Kč.

Škody jsou podle svého charakteru uplatňovány u jednotlivých ministerstev v tomto členění:

Ministerstvo pro místní rozvoj                 4 862 967 tis. Kč

Ministerstvo průmyslu a obchodu                     2 479 050 tis. Kč

Ministerstvo zemědělství                         1 448 245 tis. Kč

Ministerstvo dopravy a spojů                  1 700 941 tis. Kč

Ministerstvo životního prostředí                       273 144 tis. Kč

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy       236 529 tis. Kč

Ministerstvo vnitra                                        126 547 tis. Kč

Ministerstvo kultury                                                112 935 tis. Kč

Ministerstvo zdravotnictví                            53 765 tis. Kč

Ministerstvo práce a sociálních věcí                              816 tis. Kč

Ministerstvo financí                                            275 tis. Kč

 

Z celkového odhadu škod v kraji představují náklady na obnovu majetku různých vlastníků tyto částky:

majetek státu                          2 736 874 tis. Kč

majetek kraje                             247 693 tis. Kč

majetek obcí                            1 287 934 tis. Kč

majetek podnikatelských subjektů         3 971 940 tis. Kč

majetek fyzických osob nepodnikajících   2 780 421 tis. Kč

majetek právnických osob nepodnikajících      270 352 tis. Kč

 

Na seznam obcí postižených povodní bylo zařazeno 79 obcí kraje, z toho 31 v okrese Litoměřice. Největší odhadnuté škody vykázaly obce:

Ústí nad Labem        1 901 494 tis. Kč

Lovosice            995 599 tis. Kč

Terezín              779 381 tis. Kč

Děčín                  652 471 tis. Kč

Litoměřice          605 355 tis. Kč

Křešice              296 300 tis. Kč

Štětí                   271 289 tis. Kč

Bohušovice nad Ohří         220 035 tis. Kč

Mlékojedy          210 630 tis. Kč

 

Značné majetkové škody se týkají také právnických osob. Nejvíce postižené právnické osoby s vyčíslením jejich škod jsou uvedeny v příloze č.2.

 

I když miliardové škody na území kraje budou z velké části řešeny pojišťovacími ústavy a ze státního rozpočtu, Ústecký kraj se rozhodl spolufinancovat obnovu svého území v rámci možností jednotlivých subjektů. Přestože rozpočty postižených obcí nepočítaly se vzniklou situací, rozhodly se uvolnit vlastní prostředky na nejnutnější obnovu svého území. Z rozpočtu kraje byly na obnovu území vyčleněny  finanční prostředky ve výši 44 625 tis. Kč ještě v roce 2002. V dalších třech následujících letech se předpokládá každoroční příspěvek zhruba ve stejné výši, tj. v celkovém objemu 178 500 tis. Kč včetně r. 2002. Dalším zdrojem obnovy pro obce a ostatní osoby bude veřejná sbírka Ústeckého kraje, která je v současné době ve výši 14 843 tis. Kč. Celkový objem prostředků, které budou uvolněny ze jmenovaných zdrojů v průběhu r. 2002 a tří následujících let činí cca 261 977 tis. Kč (viz. příloha č.1). V Ústeckém kraji je evidováno okolo 5 tisíc obcí, fyzických a právnických osob, které žádají o státní pomoc při obnově majetku poškozeného povodní.

 

I přes vyčlenění nemalých prostředků na obnovu území ve státním rozpočtu, předpokládané významné pomoci od Evropské unie, náhrad komerčních pojišťoven a mobilizace vnitřních zdrojů kraje, obcí i občanů je zřejmé, že úplná obnova území je dlouhodobou záležitostí.

 

Při stanovení priorit obnovy majetku se postižené obce většinou shodují na podpoře bydlení, tzn. zajištění bydlení pro lidi, jejichž domy jsou povodní zničeny popř. určeny k demolici a rekonstrukci bytových a rodinných domů ve vlastnictví obce nebo fyzických osob. Prioritou číslo dvě je zprovoznění místních a účelových komunikací, obnova majetku obce a základní vybavenosti.

 

V rámci obnovy území preferuje kraj v návaznosti na určení priorit obcemi následující oblasti:

1)     obnovu komunikací a inženýrských sítí

2)     zabezpečení základních funkcí území – školy, pošty, obecní úřady

3)     obnovu majetku fyzických osob – rodinné domy, byty

4)     obnovu majetku právnických osob, které zajišťují základní chod území

 

Rozsáhlé povodně vyvolaly nutnost stanovit nová záplavová území jednotlivých řek a zapracovat je do aktualizovaných povodňových plánů jednotlivých obcí ( některé obce dosud nemají zpracované krizové povodňové plány). Tyto nové informace je nutné dále zohlednit v územní projektové dokumentaci a návazně v zastavitelnosti jednotlivých území.

Dalším poznatkem je úprava koryt především menších toků tak, aby dokázaly pojmout a odvést větší množství srážek ve formě přívalových dešťů. Jako prevenci proti možným dalším povodním je třeba upravit tok Labe do původního stavu, neboť v některých místech je zúžen až o třetinu z důvodu navození materiálů z různých staveb.

Z hlediska zkvalitnění krizového řízení je v obcích v záplavovém území nutno realizovat projekt bezdrátového místního rozhlasu k zabezpečení včasného a úplného informování obyvatelstva v krizové situaci.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

                                                                                                                     Příloha č.2

 

Přehled nejvíce postižených právnických osob

 

 

 

České dráhy, státní organizace

-       zaplavení, znečištění a zničení napájecích trafo-skříní kabelu 6kV v úseku Mělník-Ústí n. L. Střekov  a  Vraňany - Ústí n. L. a z toho vyplývající kolaps všech elektrických zařízení napájených z tohoto zdroje;

-       poškození, zanesení bahnem, zborcení klenby, poškození konstrukcí propustků a mostů ve všech zaplavených oblastech, kde prochází tratě;

-       zatopení a poškození technologie zabezpečovacího zařízení traťových úseků Mělník – Ústí n. L. Střekov, Vraňany – Ústí n.L. Ústí n.L. Střekov – Těchlovice  (nefunkční přejezdová, traťová a staniční zabezpečovací zařízení);

-       zatopení a následné poškození stavebních objektů (výpravních budov a dalších provozních celků) např. budovy Oblastního provozního ředitelství v centru města Ústí n. L., výpravní budova Ústí n. L. hlavní nádraží  a další.

 

Ředitelství silnic a dálnic ČR

K nejvážnější poškození došlo na silnicích I/8 v úseku Dubí – Cínovec a na silnici I/62 Loubí – Hřensko. Na obou úsecích došlo k poškození stability tělesa vozovky a sanační práce si vyžádají delší časové období (2 – 3 měsíce). Úhrada se předpokládá v rámci příspěvku Státního fondu dopravní infrastruktury.

 

Správa a údržba silnic Ústeckého kraje, příspěvková organizace

Na mnoha místech došlo k porušení stability vozovek a poškození mostků. Největší dosud zjištěné škody jsou na komunikace II/382 Mlýny – Mikulov, III/25347 Tovární ul. Dubí, III/25220 Hora Sv. Kateřiny – Brandov, II/608 průtah Terezín – Litoměřice. Škody se odstraňují postupně po opadávání vody a je pravděpodobné, že zejména na okrese Litoměřice dojde k zjištění poškození dalších komunikací II. a III. třídy.