Orientační nabídka


 

Zákon 129/2000 Sb. o krajích

 

 
 

129/2000 Sb.

ZÁKON

ze dne 12. dubna 2000

o krajích (krajské zřízení)

Změna: 273/2001 Sb.

Změna: 450/2001 Sb.

Změna: 320/2001 Sb.

Změna: 231/2002 Sb. (část)

Změna: 404/2002 Sb.

Změna: 231/2002 Sb.

 

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

 

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

 

DÍL 1

Postavení krajů a jejich orgánů

 

§ 1

 

     (1) Kraj  je územním společenstvím občanů,  které má právo na samosprávu.

 

     (2) Kraj je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek a vlastní  příjmy  vymezené  zákonem  a   hospodaří  za  podmínek stanovených  zákonem  podle  vlastního  rozpočtu.  Kraj  vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

 

     (3) Kraj je samostatně  spravován zastupitelstvem kraje (dále jen "zastupitelstvo"); dalšími orgány  kraje jsou rada kraje (dále jen "rada"),  hejtman kraje (dále  jen "hejtman") a  krajský úřad. Orgánem  kraje je  též zvláštní  orgán kraje  (dále jen  "zvláštní orgán") zřízený podle zákona.

 

     (4) Kraj pečuje  o všestranný rozvoj svého území  a o potřeby svých občanů.

 

§ 2

 

     (1)  Kraj  spravuje  své  záležitosti  samostatně  (dále  jen "samostatná  působnost").   Státní  orgány  mohou   do  samostatné působnosti  zasahovat, jen  vyžaduje-li to  ochrana zákona,  a jen způsobem, který  stanoví zákon. Rozsah  samostatné působnosti může být též omezen zákonem.

 

     (2)  Státní správu,  jejíž výkon  byl zákonem  svěřen orgánům kraje,  vykonávají  orgány  kraje  jako  svou přenesenou působnost (§ 29 a  30). Kraj je  při výkonu státní  správy správním obvodem. Kraj je povinen zabezpečit výkon přenesené působnosti.

 

     (3)  Kraj  při  výkonu   samostatné  působnosti  a  přenesené působnosti chrání veřejný zájem.

 

     (4) Kraj zajišťuje výkon finanční kontroly podle rozpočtových pravidel územních rozpočtů a podle zvláštního právního předpisu.1)

 

------------------------------------------------------------------

1) Zákon č.  320/2001 Sb., o  finanční kontrole ve  veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).

1a) Zákon č.  320/2001 Sb., o finanční  kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).

 

§ 3

 

zrušen

 

§ 4

 

     Pokud zvláštní zákon upravuje působnost krajů a nestanoví, že jde o přenesenou působnost, platí,  že jde vždy o činnosti patřící do samostatné působnosti krajů.

 

§ 5

 

     (1) Kraj může mít znak a prapor.

 

     (2) Předseda Poslanecké sněmovny  může kraji, který nemá znak nebo prapor, na jeho návrh znak nebo prapor udělit.

 

     (3) Předseda Poslanecké sněmovny  může na žádost kraje změnit znak nebo prapor kraje.

 

DÍL 2

Obecně závazné vyhlášky kraje a nařízení kraje

 

§ 6

 

     Obecně  závaznou  vyhláškou   kraje  vydanou  zastupitelstvem v mezích  jeho   samostatné  působnosti  lze   ukládat  povinnosti fyzickým a právnickým osobám, jen stanoví-li tak zákon.

 

§ 7

 

     Na  základě a  v mezích  zákona rada  vydává právní  předpisy v přenesené působnosti,  je-li k tomu  kraj zákonem zmocněn;  tyto právní předpisy se nazývají nařízení kraje.

 

§ 8

 

     (1)  Obecně  závazné  vyhlášky  kraje  musí  být v souladu se zákony a  nařízení kraje musí být  v souladu se zákony  a právními předpisy vydanými vládou a ústředními správními úřady.

 

     (2) Obecně závazná vyhláška kraje  a nařízení kraje (dále jen "právní  předpis  kraje")  nabývá   platnosti  dnem  vyhlášení  ve Věstníku právních předpisů kraje (dále jen "Věstník").

 

     (3) Dnem  vyhlášení právního předpisu kraje  je den rozeslání příslušné částky Věstníku, který musí být uveden v jejím záhlaví.

 

     (4) Právní  předpis kraje nabývá účinnosti  patnáctým dnem po vyhlášení ve Věstníku, pokud v  něm není stanoven pozdější počátek účinnosti.

 

     (5)  Vyžaduje-li  to  naléhavý  obecný  zájem,  lze výjimečně stanovit  dřívější  počátek  účinnosti  právního  předpisu  kraje, nejdříve však dnem vyhlášení.  Dřívější počátek účinnosti musí být v právním  předpise kraje  uveden.  V  těchto případech  se právní předpis kraje  zveřejní též na úřední  desce krajského úřadu (dále jen  "úřední deska"),  na  úředních  deskách obecních  úřadů obcí, kterých se dotýká, a v hromadných informačních prostředcích.

 

     (6)  Věstník  se  vydává   v  postupně  číslovaných  částkách označených pořadovými čísly. Právní  předpisy kraje se ve Věstníku označují pořadovými  čísly. Číselná řada  právních předpisů kraje, jakož i číselná řada jednotlivých částek Věstníku, se uzavírá vždy koncem každého kalendářního roku.

 

     (7) Věstník musí být každému  přístupný na krajském úřadu, na obecních  úřadech  v  kraji  a  na  Ministerstvu  vnitra (dále jen "ministerstvo").

 

     (8) Kraj  zveřejní stejnopis Věstníku  i způsobem umožňujícím dálkový přístup.

 

§ 9

 

zrušen

 

§ 10

 

zrušen

 

DÍL 3

Ukládání pokut právnickým osobám

a podnikajícím fyzickým osobám

 

§ 11

 

     (1) Kraj může  uložit pokutu až do výše  200 000 Kč právnické osobě a  fyzické osobě, která je  podnikatelem (dále jen "osoba"), porušila-li povinnost stanovenou právním předpisem kraje.

 

     (2) Řízení  o uložení pokuty lze  zahájit do 1 roku  ode dne, kdy  se  kraj  o  porušení  povinnosti  podle odstavce 1 dozvěděl, nejpozději však do 2 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

 

     (3) Při stanovení výše pokuty  podle odstavce 1 kraj přihlíží zejména   k   povaze,   závažnosti,   době   trvání   a  následkům protiprávního jednání, jakož i k přiměřenosti výše pokuty vzhledem k majetkovým  poměrům   osoby,  která  se   protiprávního  jednání dopustila.

 

     (4)  Pokutu podle  odstavce  1  nelze uložit,  jestliže zákon stanoví za porušení povinnosti podle odstavce 1 vyšší sankci.

 

     (5) Uložení pokuty podle  odstavce 1 nezbavuje osobu uvedenou v odstavci 1 povinnosti odstranit  závadný stav ve lhůtě stanovené krajem s přihlédnutím k okolnostem případu.

 

     (6) Výnos pokut je příjmem kraje.

 

 

nadpis vypuštěn

 

 

DÍL 4

Občané kraje

 

§ 12

 

     (1) Občanem kraje je fyzická  osoba, která je státním občanem České republiky a je přihlášena k trvalému pobytu5) v některé obci nebo na území vojenského újezdu v územním obvodu kraje.

 

     (2) Občan kraje, který dosáhl věku 18 let, má právo

a) volit  a být  volen do  zastupitelstva za  podmínek stanovených zákonem,6)

b) vyjadřovat  na  zasedání  zastupitelstva  v  souladu s jednacím   řádem svá stanoviska k projednávaným věcem,

c) nahlížet  do rozpočtu  kraje a  do závěrečného  účtu kraje,  do zprávy  o výsledku  přezkoumání hospodaření  kraje za  uplynulý kalendářní rok, do usnesení  a zápisů z jednání zastupitelstva, do  usnesení rady,  výborů zastupitelstva  (dále jen  "výbory") a komisí rady (dále jen "komise") a pořizovat si z nich výpisy,pokud tomu nebrání jiné zákony,

d) požadovat  projednání určité  záležitosti v  oblasti samostatné působnosti radou  nebo zastupitelstvem; je-li  žádost podepsána nejméně  1  000  občany  kraje,  musí  být projednána na jejich zasedání   nejpozději   do   60   dnů,   jde-li   o   působnost zastupitelstva, nejdéle do 90 dnů,

e) podávat  orgánům  kraje  návrhy,  připomínky  a podněty; orgány kraje je  vyřizují bezodkladně, nejdéle však  do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva, nejdéle do 90 dnů,

f) vyjadřovat  se k  návrhu rozpočtu  kraje a  k závěrečnému  účtu kraje za  uplynulý kalendářní rok,  a to buď  písemně, ve lhůtě stanovené    jednacím   řádem,    nebo  ústně    na   zasedání zastupitelstva.

 

     (3)  Oprávnění  uvedená  v  odstavci  2  písm.  b)  až  f) má i fyzická  osoba, která  dosáhla věku  18 let  a vlastní  na území kraje nemovitost.

 

------------------------------------------------------------------

5) Zákon č.  133/2000 Sb., o  evidenci obyvatel a  rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel). Zákon  č.  326/1999  Sb.,  o  pobytu  cizinců  na  území  České republiky a o změně některých zákonů.

6) Zákon  č.  130/2000  Sb.,  o  volbách  do  zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů.

 

§ 13

 

     Oprávnění uvedená  v § 12 odst.  2 má i fyzická  osoba, která dosáhla  věku 18  let, je  cizím státním  občanem a  je přihlášena k trvalému pobytu  v některé obci nebo  vojenském újezdu v územním obvodu kraje, stanoví-li tak  mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.

 

HLAVA III

PŮSOBNOST KRAJE

 

DÍL 1

Samostatná působnost kraje

 

§ 14

 

     (1) Do  samostatné působnosti kraje  patří záležitosti, které jsou  v  zájmu  kraje  a  občanů  kraje,  pokud nejde o přenesenou působnost kraje.

 

     (2) Do samostatné působnosti  kraje patří zejména záležitosti uvedené v §  11, 35, 36 a 59, s  výjimkou vydávání nařízení kraje, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti svěří zákon.

 

     (3)  Kraj  může  pro  výkon  samostatné  působnosti  zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky kraje, pokud zákon nestanoví jinak.

 

     (4)  Při  výkonu   samostatné  působnosti  kraj  spolupracuje s obcemi; nesmí přitom zasahovat  do jejich samostatné působnosti. Proti  takovému zásahu  může  obec  podat žalobu  podle zvláštního zákona.

 

     (5) Kraje  jsou povinny, pokud je  to možné, předem projednat s obcemi opatření dotýkající se jejich působnosti.

 

§ 15

 

     (1) Kraj je oprávněn vyjadřovat se k návrhům státních orgánů, které se  dotýkají působnosti kraje.  Státní orgány jsou  povinny, pokud je  to možné, předem projednat  s krajem opatření dotýkající se působnosti kraje.

 

     (2) Státní  orgány a orgány  obcí poskytují orgánům  kraje na požádání bezplatně údaje a  informace pro výkon jejich působnosti. Tuto  povinnost má  i kraj  vůči státním  orgánům a  orgánům obcí. Ochrana údajů a utajovaných  skutečností podle zvláštních právních předpisů7) zůstává nedotčena.

 

     (3) Kraje jsou  při výkonu své  působnosti oprávněny využívat bezplatně údajů katastru nemovitostí.

------------------------------------------------------------------

7) Například  zákon   č.  148/1998  Sb.,   o  ochraně  utajovaných skutečností  a o  změně některých  zákonů, ve  znění pozdějších předpisů,  zákon  č.  101/2000  Sb.,  o  ochraně osobních údajů a o  změně  některých  zákonů,  ve  znění  pozdějších  předpisů a zákon č.  89/1995 Sb., o státní  statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.

 

§ 15a

 

     (1) Kraj  je povinen vydávat  potvrzení a vyhotovovat  zprávy pro potřeby právnických a  fyzických osob, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.

 

     (2) Kraj  vydává  potvrzení   potřebná  pro  uplatnění  práva v cizině  i  v  případě,   že  právní  předpis  takovou  povinnost neukládá, ale požadované údaje jsou mu známy.

 

§ 16

 

     Při výkonu samostatné působnosti se kraj řídí

a) při vydávání obecně závazných vyhlášek zákonem,

b) v ostatních záležitostech též jinými právními předpisy vydanými na základě zákona.

 

Hospodaření kraje

 

§ 17

 

     (1)  Majetek  kraje  musí  být  využíván  účelně a hospodárně v souladu s  jeho zájmy a úkoly  vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti.  Kraj je  povinen pečovat  o zachování  a rozvoj svého majetku. Kraj vede evidenci svého majetku.8)

 

     (2)  Majetek  musí  být  chráněn  před  zničením, poškozením, odcizením  nebo  zneužitím.  S  nepotřebným  majetkem  kraj naloží způsoby  a za  podmínek stanovených  zvláštními předpisy,9)  pokud tento zákon nestanoví jinak.

 

     (3) Kraj nesmí ručit za  závazky fyzických a právnických osob vyjma

a) závazků  vyplývajících  ze  smlouvy  o  úvěru,  jsou-li peněžní prostředky  určeny  pro  investici  uskutečňovanou  s finanční podporou ze  státního rozpočtu, státních  fondů, nebo národního fondu,

b) závazků  vyplývajících  ze  smlouvy  o  úvěru,  jsou-li peněžní prostředky určeny  pro investici do krajem  nebo obcí vlastněné nemovitosti,

c) těch, jejichž zřizovatelem je kraj, stát nebo obec,

d) těch,  v nichž  míra účasti   kraje nebo  spolu s  jiným krajem (kraji), obcí (obcemi) nebo státem přesahuje 50 %.

 

     (4) Právní  úkony učiněné v rozporu  s ustanovením odstavce 3 jsou od počátku neplatné.

 

     (5) Stát  neručí za hospodaření a  závazky kraje, pokud tento závazek nepřevezme stát smluvně.

 

     (6) Kraj  je povinen chránit svůj  majetek před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na  náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení.

 

     (7)  Kraj  je  povinen  trvale  sledovat,  zda  dlužníci včas a řádně  plní své  závazky a  zabezpečit, aby  nedošlo k promlčení nebo zániku práv z těchto závazků vyplývajících.

------------------------------------------------------------------

8) Například  zákon  č.  563/1991  Sb.,  o  účetnictví,  ve  znění pozdějších předpisů.

9) Například občanský zákoník.

 

§ 18

 

     (1) Záměr kraje prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout  jej anebo  poskytnout jako  výpůjčku kraj  zveřejní po dobu  nejméně 30  dnů před  rozhodnutím v  příslušném orgánu kraje vyvěšením na  úřední desce, aby  se k němu  mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Nemovitost se v záměru označí údaji podle zvláštního zákona9a) platnými ke dni zveřejnění záměru. Pokud kraj záměr po uvedenou dobu nezveřejní, je právní úkon neplatný.

 

     (2) Při  úplatném převodu majetku se  cena sjednává zpravidla ve výši,  která je v daném  místě a čase obvyklá,  nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna.

 

     (3)  Ustanovení odstavce  1 se  nepoužije, jde-li  o pronájem bytů,  pronájem anebo  výpůjčku majetku  kraje na  dobu kratší než 90  dnů  nebo  jde-li  o  pronájem  nebo výpůjčku právnické osobě, jejímž  zřizovatelem je  kraj, nebo  jde-li o  pronájem silničního nebo  silničního  pomocného  pozemku  v  souvislosti  se zvláštním

užíváním silnic podle zvláštního zákona.9b)

 

    (4) Ustanovení odstavců  1 a 2 se  nevztahují na výpůjčky nebo pronájem  majetku  svěřeného   příspěvkovým  organizacím  zřízeným krajem,  nestanoví-li  zvláštní  předpis  nebo  zastupitelstvo  ve zřizovací listině jinak.

------------------------------------------------------------------

9a) § 5  zákona  č.  344/1992  Sb.,  o  katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.

9b) § 25 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

 

§ 19

 

zrušen

 

§ 20

 

     (1) Hospodaření za uplynulý kalendářní rok dá kraj přezkoumat auditorem.  Náklady spojené  s přezkoumáním  hospodaření auditorem hradí kraj ze svých rozpočtových prostředků.

 

     (2) Závěrečný účet spolu  se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření   kraje   za    uplynulý   kalendářní   rok   projedná zastupitelstvo do 30. června  následujícího roku a přijme opatření k nápravě nedostatků.

 

     (3) Jestliže  kraj  nepožádá  auditora  o  přezkoumání  svého hospodaření  za  uplynulý  kalendářní  rok  do  31. ledna, může mu Ministerstvo  financí ve  správním  řízení  uložit pokutu  do výše 100 000  Kč;  v  takovém  případě  zabezpečí provedení přezkoumání hospodaření kraje auditorem na náklad povinného kraje.

 

     (4) Výnos pokuty je příjmem státního rozpočtu.

 

§ 21

 

     Hospodaření kraje  s dotacemi ze  státního rozpočtu republiky a ze státních fondů republiky kontroluje Ministerstvo financí nebo jím  pověřený  finanční  úřad   i  v  průběhu  rozpočtového  roku. V případě,  že  byl  porušen  zákon,  Ministerstvo  financí  uloží opatření k odstranění zjištěných nedostatků.

 

§ 22

 

     Sestavování rozpočtu  a závěrečného účtu  kraje a hospodaření s prostředky tohoto rozpočtu se řídí zvláštním zákonem.

 

§ 23

 

     (1) Podmiňuje-li   zákon   platnost   právního   úkonu  kraje předchozím  zveřejněním,  schválením  nebo  souhlasem,  opatří  se listina osvědčující  splnění těchto podmínek doložkou,  v níž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny.

 

     (2) Právní  úkony, které  vyžadují schválení  zastupitelstva, popřípadě  rady, lze  učinit jen  po jejich  předchozím schválení, jinak  jsou  tyto  právní  úkony  kraje  od počátku neplatné. Tyto právní úkony  činí hejtman nebo  jím pověřená osoba,  nestanoví-li tento zákon jinak (§ 69 odst. 2 písm. b).

 

Spolupráce krajů

 

§ 24

 

     (1) Kraje mohou spolupracovat s ostatními kraji a s obcemi.

 

     (2) Na spolupráci  krajů s ostatními  kraji a s  obcemi nelze použít  ustanovení  občanského  zákoníku  o  zájmových  sdruženích právnických  osob  a  o  smlouvě  o  sdružení,  pokud  tento zákon nestanoví jinak.

 

     (3) Spolupráce mezi kraji se uskutečňuje zejména

a) na základě smlouvy uzavřené ke splnění konkrétního úkolu,

b) zakládáním  právnických osob  podle zvláštního  zákona10) dvěma nebo více kraji.

 

     (4) Smlouva  musí mít  písemnou  formu  a musí  být schválena příslušnými zastupitelstvy, jinak je neplatná.

 

     (5) Smlouva podle odstavce 3 musí obsahovat

a) označení účastníků smlouvy,

b) vymezení předmětu smlouvy,

c) práva a povinnosti jednotlivých účastníků smlouvy,

d) způsob  využití   stavby  po  jejím   dokončení,  je-li  stavba předmětem smlouvy,

e) důvody a  způsob odstoupení účastníků  od smlouvy a  vypořádání majetku a majetkových práv.

------------------------------------------------------------------

10) Obchodní zákoník.

 

§ 25

 

     (1) Majetek   získaný   výkonem   společné   činnosti   krajů s ostatními  kraji nebo  s obcemi  na základě  smlouvy podle  § 24 odst. 3  se stává spoluvlastnictvím všech  účastníků této smlouvy. Podíly  na  majetku  získaném   společnou  činností  jsou  stejné, není-li smlouvou stanoveno jinak.

 

     (2)  Ze závazků  vůči  třetím  osobám jsou  účastníci smlouvy zavázáni společně a nerozdílně, není-li smlouvou stanoveno jinak.

 

     (3) Kraj je návrhem smlouvy podle  § 24 odst. 3 vázán ode dne jeho  schválení  zastupitelstvem  do  dne  stanoveného pro přijetí návrhu smlouvy,  pokud jiný kraj, kterému  je návrh smlouvy určen, jej neodmítne před uplynutím lhůty pro přijetí návrhu.

 

     (4) Smlouva podle § 24 odst.  3 je účinná dnem přijetí jejího návrhu všemi účastníky, nestanoví-li tato smlouva jinak.

 

§ 26

 

     (1)  Kraj nemůže  být členem  občanského sdružení vytvořeného podle zvláštního právního předpisu.11)

 

     (2) Kraj nemůže být členem svazku obcí.12)

------------------------------------------------------------------

11) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.

12) § 49 až 53 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).

 

Spolupráce s ostatními subjekty

 

§ 27

 

     Na spolupráci  mezi kraji a  právnickými a fyzickými  osobami v občanskoprávních  vztazích  lze   použít  ustanovení  občanského zákoníku  o  zájmových  sdruženích  právnických  osob  a o smlouvě o sdružení.

 

 

§ 28

 

Spolupráce s územními samosprávnými celky jiných států

 

     (1)  Kraj může  spolupracovat s  územními samosprávnými celky jiných států a být členem jejich mezinárodních sdružení.

 

     (2) Kraje  mohou  uzavírat  s  územními  samosprávnými  celky jiných  států smlouvy  o vzájemné  spolupráci. Obsahem  spolupráce mohou  být  jen  činnosti,  které  patří  do samostatné působnosti kraje, který smlouvu uzavírá. Smlouva musí obsahovat

a) názvy a sídla účastníků smlouvy,

b) předmět smlouvy (spolupráce),

c) orgány a způsob jejich ustanovování,

d) dobu, na kterou se smlouva uzavírá.

 

Smlouva  musí  mít  písemnou  formu  a  musí  být předem schválena příslušnými zastupitelstvy, jinak je neplatná.

 

     (3)  Právnická osoba  na  základě  smlouvy o  spolupráci může vzniknout, jen stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.

 

     (4) Smlouva  o spolupráci  podle odstavců  2 a  3, na  jejímž základě  má   vzniknout  právnická  osoba  nebo   členství  v již existující  právnické  osobě,  podléhá  souhlasu  ministerstva  po předchozím  projednání  s  Ministerstvem  zahraničních  věcí.  Bez tohoto souhlasu  nemůže smlouva nabýt  účinnosti. Udělení souhlasu může  být odepřeno  pouze pro  rozpor se  zákonem nebo mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.

 

DÍL 2

Přenesená působnost

 

§ 29

 

     (1) Orgány   kraje  vykonávají   na  svém   území  přenesenou působnost ve věcech, které stanoví zákon.

 

     (2) Kraj  obdrží  ze  státního  rozpočtu  příspěvek  na výkon přenesené působnosti. Výši  příspěvku stanoví Ministerstvo financí po projednání s ministerstvem.

 

§ 30

 

     Při výkonu přenesené působnosti se orgány kraje řídí

a) při   vydávání  nařízení   kraje  zákony   a  jinými   právními předpisy,

b) v ostatních  případech   též  usneseními  vlády   a  směrnicemi ústředních   správních   úřadů;   usnesení   vlády  a  směrnice ústředních  správních  úřadů   nemohou  ukládat  orgánům  kraje povinnosti, pokud nejsou stanoveny zákonem; podmínkou platnosti směrnic  ústředních správních  orgánů je  jejich publikování ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí.

 

HLAVA IV

ORGÁNY KRAJE

 

DÍL 1

Zastupitelstvo

 

§ 31

 

     (1)  Zastupitelstvo se  skládá z  členů zastupitelstva. Počet členů zastupitelstva činí v kraji s počtem obyvatel

a) do 600 000 obyvatel                                           45 členů,

b) nad 600 000 do 900 000 obyvatel                    55 členů,

c) nad 900 000 obyvatel                                         65 členů.

 

     (2) Rozhodující  pro stanovení počtu  členů zastupitelstva je počet obyvatel kraje k 1. lednu roku, v němž se konají volby.

 

     (3) Počet členů zastupitelstva, který má být zvolen, zveřejní krajský úřad nejpozději do 2 dnů od jeho stanovení na úřední desce a dále ve Věstníku.

 

§ 32

 

     (1) Funkce člena  zastupitelstva je veřejnou  funkcí.13) Člen zastupitelstva nesmí  být pro výkon své  funkce zkrácen na právech vyplývajících z jeho pracovního nebo jiného obdobného poměru.

 

     (2) Podmínky  vzniku  a  zániku  mandátu člena zastupitelstva upravuje zvláštní zákon.6)

------------------------------------------------------------------

 6) Zákon  č.  130/2000  Sb.,  o  volbách  do zastupitelstev krajů

    a o změně některých zákonů.

13) § 2 odst. 1, § 124, 206 zákoníku práce.

 

§ 33

 

     (1)  Mandát člena  zastupitelstva kraje  vzniká zvolením;  ke zvolení dojde ukončením hlasování.

 

     (2)  Člen zastupitelstva  skládá na  začátku prvního zasedání zastupitelstva,  jehož se  po svém  zvolení zúčastní,  slib tohoto znění:  "Slibuji věrnost  České  republice.  Slibuji na  svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu kraje a jeho občanů a řídit se Ústavou a zákony České republiky."

 

     (3) Člen  zastupitelstva  skládá  slib  před  zastupitelstvem pronesením   slova   "slibuji".   Složení   slibu   potvrdí   člen zastupitelstva svým podpisem.

 

 

§ 34

 

     (1) Člen zastupitelstva má při výkonu své funkce právo

a) předkládat  zastupitelstvu a  radě, jakož  i výborům  a komisím návrhy na projednání,

b) vznášet dotazy, připomínky a podněty  na radu a její jednotlivé členy,  na předsedy  výborů, na  statutární orgány  právnických osob, jejichž zakladatelem je  kraj, a na vedoucí příspěvkových organizací  a  organizačních  složek,  které  kraj založil nebo zřídil; písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů,

c) požadovat od  zaměstnanců kraje zařazených  do krajského úřadu, jakož  i od  zaměstnanců právnických  osob, které  kraj zřídil, informace ve  věcech, které souvisejí s  výkonem jejich funkce; informace musí být poskytnuta do 30 dnů.

 

     (2)  Člen zastupitelstva  je povinen  zúčastňovat se zasedání zastupitelstva,  popřípadě  zasedání  jiných  orgánů  kraje, je-li jejich  členem, plnit  úkoly, které  mu tyto  orgány uloží,  hájit zájmy občanů kraje a jednat  a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho funkce.

 

     (3) Člen  zastupitelstva, u něhož  skutečnosti nasvědčují, že by  jeho podíl  na projednávání  a rozhodování  určité záležitosti v orgánech kraje mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo  osobu blízkou,  pro fyzickou  nebo právnickou  osobu, kterou zastupuje  na  základě  zákona  nebo  plné  moci (střet zájmů), je povinen  sdělit  tuto  skutečnost  před  zahájením  jednání orgánu

kraje, který má danou záležitost projednávat.

------------------------------------------------------------------

7) Například  zákon   č.  148/1998  Sb.,   o  ochraně  utajovaných skutečností  a o  změně některých  zákonů, ve  znění pozdějších předpisů,  zákon  č.  101/2000  Sb.,  o  ochraně osobních údajů a o  změně  některých  zákonů,  ve  znění  pozdějších  předpisů a zákon č.  89/1995 Sb., o státní  statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.

10) Obchodní zákoník.

 

Pravomoc zastupitelstva

 

§ 35

 

     (1)   Zastupitelstvo   rozhoduje   ve   věcech  patřících  do samostatné    působnosti.   Ve    věcech   přenesené    působnosti zastupitelstvo rozhoduje, jen stanoví-li tak zákon.

 

     (2) Zastupitelstvu je vyhrazeno

a) předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně,

b) předkládat   návrhy   Ústavnímu   soudu   na  zrušení  právních předpisů,15) má-li za to, že jsou v rozporu se zákonem,

c) vydávat obecně závazné vyhlášky kraje,

d) koordinovat rozvoj územního obvodu, schvalovat programy rozvoje územního  obvodu  kraje  podle  zvláštních  zákonů,  zajišťovat jejich realizaci a kontrolovat jejich plnění,

e) schvalovat  územně   plánovací  dokumentaci  pro   území  kraje a vyhlašovat  její  závazné  části  obecně  závaznou  vyhláškou kraje,

f) schvalovat  koncepce rozvoje  cestovního ruchu  na území kraje, zajišťovat jejich realizaci a kontrolovat jejich plnění,

g) volit zástupce kraje do regionálních rad regionů soudržnosti,

h) stanovit rozsah základní dopravní obslužnosti pro území kraje,

i) rozhodovat o  spolupráci kraje s  jinými kraji a  o mezinárodní spolupráci,

j) schvalovat rozpočet kraje a schvalovat závěrečný účet kraje,

k) zřizovat  a rušit  příspěvkové organizace  a organizační složky kraje; k tomu schvalovat jejich zřizovací listiny,

l) rozhodovat  o založení  a rušení  právnických osob,  schvalovat jejich  zakladatelské listiny,  společenské smlouvy,  zakládací smlouvy  a  stanovy,  rozhodovat  o  účasti  v  již  založených právnických osobách,

m) delegovat zástupce kraje, s výjimkou §  59 odst. 1 písm. j), na valnou  hromadu   obchodních  společností,  v   nichž  má  kraj majetkovou účast,

n) navrhovat  zástupce   kraje  do  ostatních   orgánů  obchodních společností,  v nichž  má  kraj  majetkovou účast,  a navrhovat jejich odvolání,

o) volit  a  odvolávat   hejtmana,  náměstka  (náměstky)  hejtmana a další členy rady z řad svých členů a odvolávat je z funkce,

p) stanovit počet uvolněných členů rady, jakož i funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni a od kterého dne,

q) zřizovat a  zrušovat výbory, volit a  odvolávat jejich předsedy a členy,

r) rozhodovat   o  odměnách   neuvolněným  členům   zastupitelstva a o odměnách podle § 50 odst. 4 a 5,

s) stanovit  zásady  pro   poskytování  cestovních  náhrad  členům zastupitelstva (§ 53),

t) rozhodovat  o peněžitých  plněních spojených  s výkonem  funkce členů výborů, komisí a zvláštních orgánů fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva,

u) udělovat ceny kraje,

v) plnit další úkoly stanovené zákonem.

 

     (3)  Zastupitelstvo   rozhoduje  o  zrušení   usnesení  rady, jsou-li mu předložena k rozhodnutí podle § 62.

------------------------------------------------------------------

15) § 64  odst. 2  písm. e)   zákona č.  182/1993 Sb.,  o Ústavním

    soudu.

 

§ 36

 

     (1) Zastupitelstvu  je  dále  vyhrazeno  rozhodování o těchto majetkoprávních úkonech kraje:

a) nabytí a převod nemovitých věcí,

b) poskytování věcných  a peněžitých darů  podle zvláštního zákona v hodnotě  nad 100  000 Kč  jedné fyzické  nebo právnické osobě v kalendářním roce,

c) poskytování    dotací    občanským    sdružením,   humanitárním organizacím a  jiným právnickým a fyzickým  osobám působícím na území kraje v oblasti mládeže, sportu a tělovýchovy, sociálních služeb,  podpory  rodin,  požární  ochrany, kultury, vzdělávání a vědy,   zdravotnictví,   protidrogových   aktivit,   prevence kriminality a  ochrany zvířat a  životního prostředí v hodnotě nad 200 000 Kč jedné fyzické nebo právnické osobě v kalendářním roce,  nejedná-li se  o  účelové  dotace z  prostředků státního rozpočtu,

d) poskytování  dotací obcím  z rozpočtu  kraje a  kontrola jejich využití,

e) vzdání se práva a prominutí pohledávky vyšší než 200 000 Kč,

f) zastavení  movitých   věcí  nebo  práv  v   hodnotě  vyšší  než 200 000 Kč,

g) dohody o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,

h) postoupení pohledávky vyšší než 200 000 Kč,

i) uzavření  smlouvy   o  přijetí  a   poskytnutí  úvěru,  půjčky, o  převzetí ručitelského závazku, o  přistoupení k závazku a ke smlouvě o sdružení,

j) zastavení nemovitostí,

k) emise vlastních obligací,

l) stanovení majetkové účasti na podnikání jiných právnických osob,

m) peněžité a nepeněžité vklady do právnických osob.

 

     (2)   zrušen

 

     (3)   zrušen

 

     (4)   zrušen

 

§ 37

 

     Zastupitelstvo   má   právo   vyhradit   si  další  pravomoci v samostatné působnosti  mimo pravomoci vyhrazené  radě podle § 59 odst. 1.

 

§ 38

 

zrušen

 

Jednání zastupitelstva

 

§ 39

 

     (1) Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva svolává dosavadní  hejtman  tak,  aby  se  konalo  po  uplynutí  lhůty pro rozhodnutí  soudu podle  zvláštního zákona,6)  nejpozději však  do 40 dnů po vyhlášení výsledků voleb.

 

     (2) Ustavujícímu  zasedání předsedá zpravidla  nejstarší člen zastupitelstva  do  doby,  než  je  zvolen  hejtman  nebo náměstek hejtmana.  Ustavující  zasedání   zastupitelstva  zvolí  hejtmana, zástupce  hejtmana  a  další  členy  rady.  Pokud  se tak nestane, předsedající ustavující zasedání  přeruší. Současně zastupitelstvo rozhodne,  kdy bude  zasedání pokračovat  tak, aby  se uskutečnilo nejdéle do 7 dnů od konání přerušeného jednání.

 

     (3)  Jestliže  nebude   ustavující  zasedání  nově  zvoleného zastupitelstva svoláno  ve lhůtě uvedené  v odstavci 1,  učiní tak ministerstvo.

------------------------------------------------------------------

6) Zákon  č.  130/2000  Sb.,  o  volbách  do  zastupitelstev krajů

   a o změně některých zákonů.

 

§ 40

 

     (1)  Zastupitelstvo  se  schází  podle  potřeby, nejméně však jedenkrát  za 3  měsíce. Zasedání  zastupitelstva písemně  svolává a řídí zpravidla hejtman.

 

     (2) K platnému usnesení, rozhodnutí nebo volbě zastupitelstva je    třeba    souhlasu    nadpoloviční    většiny   všech   členů zastupitelstva.

 

§ 41

 

     (1) Jestliže při zahájení zasedání zastupitelstva nebo v jeho průběhu   není   přítomna   nadpoloviční   většina   všech   členů zastupitelstva, ukončí předsedající  toto zasedání zastupitelstva. Do 15 dnů se koná jeho náhradní zasedání.

 

     (2)   Požádá-li   o   to    alespoň   jedna   třetina   členů zastupitelstva, hejtman je  povinen svolat zasedání zastupitelstva tak,  aby se  uskutečnilo nejpozději  do 21  dnů ode  dne doručení žádosti krajskému úřadu.

 

     (3)   Nesvolá-li   hejtman   zasedání   zastupitelstva  podle předchozích odstavců,  učiní tak náměstek hejtmana  nebo jiný člen zastupitelstva.

 

§ 42

 

     (1) Zasedání zastupitelstva je veřejné. Krajský úřad zveřejní informaci  o  místě,  době  a  navrženém  programu  připravovaného zasedání zastupitelstva vždy nejméně 10 dnů předem na úřední desce krajského  úřadu , kromě  toho může  informaci zveřejnit  způsobem v místě obvyklým.

 

     (2)   Návrh   programu   jednání   zastupitelstva  připravuje a předkládá zastupitelstvu ke schválení rada.

 

     (3)  O zařazení  návrhů dalších  bodů programu,  přednesených v průběhu zasedání zastupitelstva, rozhodne zastupitelstvo.

 

     (4)  Zúčastní-li se  zasedání zastupitelstva  člen vlády nebo jím pověřený zástupce, poslanec, senátor a požádá-li o slovo, musí mu být vždy uděleno.

 

§ 43

 

     O  průběhu zasedání  zastupitelstva se  pořizuje zápis, který podepisuje hejtman  nebo náměstek hejtmana  a zvolení ověřovatelé. Zápis, který je nutno pořídit do 10 dnů po skončení zasedání, musí obsahovat údaj o počtu  přítomných členů zastupitelstva, schválený program jednání,  průběh a výsledek  hlasování a přijatá  usnesení a musí  být uložen  u krajského  úřadu k  nahlédnutí. O  námitkách člena  zastupitelstva  proti  zápisu  rozhodne  nejbližší zasedání zastupitelstva.

 

§ 44

 

     Zastupitelstvo vydá  jednací řád, v  němž stanoví podrobnosti o jednání zastupitelstva a výborů.

 

§ 45

 

     (1) Klesne-li počet členů zastupitelstva  o více než polovinu oproti počtu stanovenému v § 31 odst. 1 a nejsou-li náhradníci, do doby, než bude zvoleno zastupitelstvo nové, zabezpečuje jeho úkoly stávající  zastupitelstvo.  V   takovém  případě  však  nepřísluší zastupitelstvu vykonávat působnost podle § 35 odst. 2 a § 36. Tuto skutečnost krajský úřad bezodkladně oznámí ministerstvu.

 

     (2) Jestliže se  zastupitelstvo nesejde po  dobu delší než  6 měsíců tak, aby bylo schopno  se usnášet, nebo nezvolí-li hejtmana do 6 měsíců ode dne, kdy byl odvolán nebo se funkce vzdal, nebo do 6 měsíců ode  dne ustavujícího zasedání,  ministerstvo je rozpustí a ministr vnitra vyhlásí nové volby. Proti rozhodnutí o rozpuštění zastupitelstva může kraj  podat žalobu k soudu. Do  doby, než bude zvoleno  nové zastupitelstvo,  vykonává rada  své pravomoci  podle § 59  odst. 1  až 3.  Není-li zvolena,  vykonává hejtman  pravomoc podle §  63. Není-li zvolen  hejtman, vykonává tuto  pravomoc jiný člen zastupitelstva, kterého tím zastupitelstvo pověří.

 

Odměňování členů zastupitelstva

 

§ 46

 

     (1)  Členům  zastupitelstva,  kteří  jsou  pro  výkon  funkce dlouhodobě uvolněni,16)  a členům, kteří  před zvolením do  funkce člena  zastupitelstva nebyli  v pracovním  poměru, ale  vykonávají funkci  ve  stejném  rozsahu   jako  dlouhodobě  uvolnění  členové zastupitelstva,  (dále  jen   "uvolnění  členové  zastupitelstva") přísluší  za výkon  funkce uvolněného  člena zastupitelstva odměna podle tohoto  zákona. Odměna se vyplácí  z rozpočtových prostředků kraje.

 

     (2)  Odměnou  se  rozumí  peněžitá  plnění poskytovaná krajem uvolněným členům zastupitelstva za  výkon jejich funkce; za odměnu se nepovažují  plnění poskytovaná v  souvislosti s výkonem  jejich funkce  podle  zvláštních   právních  předpisů,  zejména  cestovní náhrady.

 

     (3) Odměnou podle odstavce 1 je

a) měsíční odměna (§ 48),

b) další odměna (§ 49),

c) odměna při skončení funkčního období (§ 50).

 

     (4)  Členům zastupitelstva,  kteří nejsou  uvedeni v odstavci 1,  (dále   jen  "neuvolnění  členové   zastupitelstva"),  jsou-li v pracovním  poměru,  poskytne   zaměstnavatel  pro  výkon  funkce pracovní volno  s náhradou mzdy;17) rozsah  doby potřebné k výkonu funkce v  konkrétním případě určí  kraj. Náhradu mzdy  uhradí kraj

jejich  zaměstnavateli podle  zvláštního předpisu.17)  Neuvolněným členům  zastupitelstva,  kteří  nejsou   v  pracovním  nebo  jiném obdobném poměru,  poskytuje kraj ze  svých rozpočtových prostředků náhradu  výdělku  ušlého  v  souvislosti  s  výkonem jejich funkce paušální  částkou,  jejíž  výši  stanoví  zastupitelstvo  vždy  na příslušný kalendářní rok.

------------------------------------------------------------------

16) § 124 zákoníku práce.

17) § 17 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.

 

§ 47

 

     Neuvolněným  členům zastupitelstva  může být  za výkon funkce poskytnuta  měsíční odměna  a  další  odměna. Její  maximální výši stanoví prováděcí právní předpis.

 

§ 48

 

     (1)  Měsíční odměna  je peněžité  plnění poskytované  měsíčně podle druhu  vykonávané funkce a  podle počtu obyvatel  kraje a ve výši stanovené prováděcím právním předpisem.

 

     (2) Nevykonává-li   člen  zastupitelstva   funkci  z důvodu pracovní neschopnosti,  karantény, z důvodu  těhotenství nebo péče o dítě  do 3  let věku,  poskytne se  mu měsíční  odměna v poměrné výši.  Člen   zastupitelstva  je  povinen   neprodleně  informovat hejtmana nebo náměstka hejtmana  o těchto důvodech a předpokládané

době jejich trvání.

 

§ 49

 

     Další   odměna   je   peněžité   plnění   poskytované  členům zastupitelstva za podmínek a  ve výši stanovené prováděcím právním předpisem.

 

§ 50

 

     (1)  Uvolněnému  členu  zastupitelstva  a  neuvolněnému členu zastupitelstva,  pokud  vykonává  funkci  hejtmana,  jemuž  ke dni voleb  do zastupitelstva  příslušela měsíční  odměna, náleží  tato odměna ještě po  dobu 3 měsíců od konání  voleb do zastupitelstva, pokud mu nevznikl opětovný nárok na měsíční odměnu.

 

     (2) Pokud dosavadní hejtman vykonává do ustavujícího zasedání zastupitelstva  pravomoc podle  § 64b  odst. 1,  náleží mu měsíční odměna v dosavadní výši.

 

     (3) Členovi  zastupitelstva,  který  vykonává  pravomoc podle § 64b  odst. 2,  náleží měsíční  odměna ve  stejné výši,  která by podle prováděcího právního předpisu náležela hejtmanovi.

 

     (4) Uvolněnému členovi zastupitelstva  a neuvolněnému členovi zastupitelstva,  který vykonával  funkci hejtmana,  za niž  náleží měsíční  odměna,  a  jemuž  zanikl  mandát  přede  dnem  voleb  do zastupitelstva, může  být tato odměna poskytována  ještě po dobu 3 měsíců ode dne zániku mandátu.

 

     (5) Uvolněnému členovi  zastupitelstva a neuvolněnému členovi zastupitelstva,  který vykonával  funkci hejtmana,  za niž  náleží měsíční odměna, a byl z této funkce odvolán nebo se jí vzdal, může být tato odměna poskytována ještě po  dobu 3 měsíců ode dne vzdání se funkce nebo odvolání z funkce.

 

§ 51

 

     Splatnost  a  výplata  odměny  členům  zastupitelstva,  jakož i srážky z  odměny se řídí právními  předpisy upravujícími platové poměry zaměstnanců obcí18) a zákoníkem  práce. Pro rozsah a pořadí srážek z odměny  se použije zákoník práce obdobně.  Pro tyto účely se  posuzuje odměna  členům zastupitelstva  jako plat  zaměstnance v pracovním poměru  ke kraji, kraj se  posuzuje jako zaměstnavatel a členové zastupitelstva se posuzují jako zaměstnanci.

------------------------------------------------------------------

18) § 16  až  18  zákona  č.  143/1992  Sb.,  o  platu a odměně za pracovní  pohotovost  v  rozpočtových  a  v  některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

 

§ 52

 

     (1) Odměna se uvolněnému členovi zastupitelstva poskytuje ode dne,  kdy byl  zvolen nebo  jmenován do  funkce, za  kterou odměna náleží.

 

     (2) Odměna  se neuvolněnému členovi  zastupitelstva poskytuje ode dne, který stanoví zastupitelstvo.

 

     (3) V případě souběhu výkonu několika funkcí

a) náleží uvolněnému  členovi zastupitelstva měsíční  odměna podle funkce, za kterou se poskytuje nejvyšší odměna,

b) lze  neuvolněnému  členovi  zastupitelstva  poskytnout  měsíční odměnu až do výše souhrnu odměn za jednotlivé funkce.

 

§ 53

 

     Členovi  zastupitelstva náleží  v souvislosti  s výkonem jeho funkce cestovní náhrady ve výši a za podmínek stanovených právními předpisy platnými pro zaměstnance v pracovním poměru.19)

------------------------------------------------------------------

19) Například zákon  č. 119/1992 Sb.,  o cestovních náhradách,  ve

    znění pozdějších předpisů.

 

§ 54

 

     (1) Uvolněný člen zastupitelstva  má nárok na dovolenou podle tohoto zákona v délce 5 týdnů za kalendářní rok.

 

     (2) Pokud  jeho  funkční  období   netrvalo  po  dobu  celého kalendářního roku, má nárok na  poměrnou část dovolené, která činí za  každý i  započatý kalendářní  měsíc trvání  výkonu jeho funkce jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.

 

     (3) Měsíční  odměna  podle  tohoto  zákona  náleží  i po dobu dovolené.

 

     (4) Kraj  poskytne uvolněnému  členovi zastupitelstva  též tu část dovolené,  kterou nevyčerpal před uvolněním  k výkonu veřejné funkce. Nevyčerpal-li uvolněný  člen zastupitelstva dovolenou před uplynutím doby  uvolnění k výkonu  veřejné funkce, poskytne  mu ji uvolňující zaměstnavatel.

 

§ 55

 

     Na  vztahy  vyplývající  z  výkonu  funkce  uvolněného  člena zastupitelstva se vztahují ustanovení  zákoníku práce, pokud tento zákon nestanoví jinak.

 

§ 56

 

zrušen

 

DÍL 2

Rada

 

§ 57

 

     (1)  Rada  je  výkonným  orgánem  kraje  v oblasti samostatné působnosti.    Při   výkonu    své   působnosti    odpovídá   rada zastupitelstvu.   Rada   může   rozhodovat   ve  věcech  přenesené působnosti, jen stanoví-li tak zákon.

 

     (2) Radu tvoří hejtman, náměstek hejtmana (náměstci hejtmana)

a další členové rady. Počet členů rady činí v kraji s počtem

a) do 600 000 obyvatel                                    9 členů,

b) nad 600 000 obyvatel                                  11 členů,

kteří jsou voleni z členů zastupitelstva.

 

     (3)  Je-li hejtman  nebo náměstek  hejtmana odvolán  z funkce nebo na tuto funkci rezignoval, přestává být i členem rady.

 

§ 58

 

     (1) Rada se schází ke svým schůzím podle potřeby. Schůze rady svolává   hejtman.   Schůze   rady   jsou   neveřejné.  Rada  může k jednotlivým  bodům   svého  jednání  přizvat   i  dalšího  člena zastupitelstva nebo jiné osoby.

 

     (2)  K  platnému  usnesení,  volbě  nebo  rozhodnutí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů rady.

 

     (3)  O průběhu  schůze rady  se pořizuje  zápis, ve kterém se vždy uvede  počet přítomných členů rady,  schválený program schůze rady,  průběh  a  výsledek  hlasování  a  přijatá  usnesení. Zápis podepisuje  hejtman nebo  náměstek hejtmana,  spolu s ověřovateli. Zápis, který  je nutno pořídit do 10 dnů po skončení  schůze, musí být uložen u krajského úřadu  k nahlédnutí. O námitkách člena rady proti zápisu rozhodne nejbližší  schůze rady členům zastupitelstva kraje.

 

     (4)  Rada  podává  na  každém  zasedání zastupitelstva zprávu o své činnosti.

 

§ 59

 

     (1)   Rada   připravuje   návrhy   a   podklady  pro  jednání zastupitelstva a  zabezpečuje plnění jím  přijatých usnesení. Radě je vyhrazeno

a) zabezpečovat    hospodaření    podle    schváleného   rozpočtu, provádět    rozpočtová    opatření     v    rozsahu    svěřeném zastupitelstvem,

b) stanovit počet zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu, do zvláštních orgánů kraje a  do organizačních složek  a objem prostředků na platy těchto zaměstnanců,

c) na návrh ředitele krajského úřadu (dále jen "ředitel") jmenovat a odvolávat  vedoucí  odborů  krajského   úřadu  v  souladu  se zvláštním zákonem; jmenování nebo odvolání vedoucích odborů bez návrhu ředitele je neplatné,

d) zřizovat  a  zrušovat  podle  potřeby  komise  rady  (dále  jen "komise"),  jmenovat  a  odvolávat  z  funkce  jejich  předsedy a členy,

e) ukládat krajskému  úřadu úkoly v  oblasti samostatné působnosti a kontrolovat jejich plnění,

f) přezkoumávat  opatření  přijatá  krajským  úřadem  v samostatné působnosti,

g) vyřizovat návrhy, připomínky a  podněty obcí a právnických osob z územního obvodu kraje,

h) stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností,

i) vykonávat  zakladatelské  a   zřizovatelské  funkce  ve  vztahu k právnickým osobám,  organizačním složkám, které  byly zřízeny nebo  založeny  krajem  nebo   které  byly  na  kraj  převedeny zvláštním  zákonem,   včetně  jmenování  a   odvolávání  jejich ředitelů a  stanovení jejich platu  a odměn; k  tomu pravidelně jedenkrát ročně projednávat zprávu  o jejich činnosti, o plnění jejich úkolů, pro které byly  založeny nebo zřízeny, a přijímat příslušná opatření k nápravě,

j) rozhodovat  ve věcech  kraje jako  jediného společníka obchodní společnosti,

k) vydávat nařízení kraje,

l) rozhodovat o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce; tuto působnost může  rada svěřit příslušnému  odboru krajského úřadu zcela nebo zčásti,

m) projednávat a řešit návrhy,  připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva nebo komisemi rady.

 

     (2) Rada rozhoduje o těchto majetkoprávních úkonech kraje:

a) o poskytování   dotací    občanským   sdružením,   humanitárním organizacím  a  jiným  právnickým  a  fyzickým osobám působícím v oblasti  mládeže,  sportu  a  tělovýchovy, sociálních služeb, podpory  rodin, požární  ochrany, kultury  a vzdělávání,  vědy, zdravotnictví,  protidrogových  aktivit,  prevence  kriminality a ochrany  zvířat  a  životního  prostředí;  tyto  dotace nesmí převýšit   200 000 Kč   jednomu   občanskému   sdružení,  jedné humanitární organizaci nebo jedné  právnické nebo fyzické osobě v kalendářním roce,

b) o vzdání   se  práva   a  prominutí   pohledávky  nepřevyšující 200 000 Kč,

c) o zastavení  movitých věcí  nebo práv  v hodnotě  nepřevyšující 200 000 Kč,

d) o uzavírání dohod o splátkách s lhůtou splatnosti nepřevyšující 18 měsíců,

e) o nabytí a převodu movitých věcí na kraj včetně peněz,

f) o poskytování   věcných   a   finančních   darů  do  100 000 Kč v jednotlivých případech.

 

     (3) Rada  zabezpečuje rozhodování  v ostatních  záležitostech patřících do  samostatné působnosti kraje,  pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu nebo pokud si je zastupitelstvo nevyhradilo.

 

     (4) Rada  může svěřit  hejtmanovi, popřípadě  krajskému úřadu rozhodování podle odstavce 1 písm. l) a podle odstavce 2 písm. e). Dále může svěřit hejtmanovi rozhodování podle odstavce 3.

 

§ 60

 

     (1) Poklesne-li  v průběhu funkčního období  počet členů rady tak, že rada  není usnášeníschopná (§ 58 odst.  2) a na nejbližším zasedání zastupitelstva  nebude počet členů rady  doplněn tak, aby usnášeníschopná  byla,  vykonává  její  působnost,  až  do zvolení potřebného  počtu členů  rady, zastupitelstvo.  V těchto případech zastupitelstvo může svěřit hejtmanovi výkon pravomoci rady.

 

     (2) Je-li rada  odvolána jako celek a  není-li současně s tím zvolena  nová rada,  vykonává dosavadní  rada své  pravomoci až do zvolení nové rady.

 

DÍL 3

Hejtman

 

§ 61

 

     (1) Hejtman zastupuje kraj navenek.

 

     (2)  Hejtmana a  náměstka hejtmana  (náměstky hejtmana)  volí zastupitelstvo z řad svých členů. Hejtman a náměstek hejtmana musí být  občany  České  republiky.  Odpovídají  za  výkon  své  funkce zastupitelstvu. Rada  může ukládat úkoly hejtmanovi  jen v rozsahu své působnosti.

 

     (3) Hejtman

a) s náměstkem hejtmana podepisuje právní předpisy kraje,

b) po  předchozím  souhlasu  ministra  vnitra  jmenuje  a odvolává ředitele  v  souladu  se   zvláštním  zákonem;  jmenování  nebo odvolání ředitele  bez předchozího souhlasu  ministra vnitra je neplatné,

c) stanoví podle zvláštního předpisu21)  plat řediteli a ukládá mu úkoly,

d) na  základě  zmocnění  v  zákoně  zřizuje  pro  výkon přenesené působnosti zvláštní orgány,

e) odpovídá za  včasné objednání přezkoumání  hospodaření kraje za uplynulý kalendářní rok,

f) zajišťuje ochranu utajovaných skutečností,

g) odpovídá za informování občanů o činnosti kraje,22)

h) vykonává  další úkoly  v samostatné  nebo přenesené působnosti, pokud jsou  mu svěřeny zastupitelstvem, radou  nebo tak stanoví zákon.

i) plní obdobné  úkoly jako statutární  orgán zaměstnavatele podle zvláštních   předpisů  vůči   uvolněným  členům  zastupitelstva a řediteli.

 

     (4) Hejtman svolává a  zpravidla řídí zasedání zastupitelstva a rady,   podepisuje   spolu   s   ověřovateli   zápis  z jednání zastupitelstva a zápis z jednání rady.

------------------------------------------------------------------

21) Zákon č. 143/1992 Sb.

22) Zákon č. 106/1999 Sb.

 

§ 62

 

     Hejtman  pozastaví výkon  usnesení rady,  má-li za  to, že je usnesení  nesprávné.  Věc  pak  předloží  k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva.

 

§ 63

 

zrušen

 

§ 64

 

     Hejtmana  zastupuje  náměstek  hejtmana.  Zastupitelstvo může zvolit více náměstků hejtmana a svěřit jim některé úkoly. Náměstek hejtmana, kterého  určí zastupitelstvo, zastupuje  hejtmana v době jeho  nepřítomnosti nebo  v  době,  kdy hejtman  nevykonává funkci (§ 48 odst. 2 a § 54).

 

§ 64a

 

     Je-li  hejtman ze  své funkce  odvolán nebo  se funkce  vzdal a není-li  současně zvolen  nový hejtman,  vykonává jeho pravomoci podle   tohoto   zákona    náměstek   hejtmana,   kterého   určilo zastupitelstvo   k   zastupování   hejtmana   (§ 64).  Neurčilo-li zastupitelstvo  takového  náměstka  hejtmana  nebo byl-li náměstek hejtmana  z   funkce  odvolán  nebo   se  funkce  vzdal   současně s hejtmanem,  pověří  zastupitelstvo  výkonem  pravomocí  hejtmana některého z členů rady.

 

§ 64b

 

     (1) Hejtman  vykonává v období od  voleb do zastupitelstva do ustavujícího  zasedání  nově  zvoleného  zastupitelstva  pravomoci podle § 59 odst.  2 písm. a), c), d), e), h), i)  a j), § 59 odst. 3 a § 61 odst. 3.

 

     (2) Jestliže  zastupitelstvo  nezvolí   na  svém  ustavujícím zasedání  hejtmana,  vykonává   dosavadní  hejtman,  je-li  členem zastupitelstva,  pravomoci  podle  odstavce  1.  Není-li dosavadní hejtman  členem  zastupitelstva,   pověří  zastupitelstvo  výkonem těchto pravomocí některého ze svých členů.

 

§ 64c

 

     (1) Hejtman  má  právo  užívat  při významných příležitostech závěsný odznak. Závěsný odznak má uprostřed velký státní znak a po obvodu odznaku je uveden název Česká republika.

 

     (2) Rada může stanovit, v kterých případech může tento odznak užívat jiný člen zastupitelstva nebo ředitel krajského úřadu.

 

DÍL 4

Zvláštní orgány

 

§ 65

 

     (1) Hejtman zřizuje  pro výkon přenesené  působnosti zvláštní orgány, pokud tak stanoví zvláštní zákon.

 

     (2) V  čele  zvláštního  orgánu  může  být  jen osoba, která, nestanoví-li zvláštní zákon23)  jinak, prokázala zvláštní odbornou způsobilost v  oblasti přenesené působnosti,  pro jejíž výkon  byl zvláštní orgán zřízen. Pro prokázání zvláštní odborné způsobilosti osoby stojící  v čele zvláštního  orgánu platí obdobně  ustanovení zvláštních  právních  předpisů  upravujících  toto  prokázání  pro úředníky územních samosprávných celků.

 

     (3) Ustanovení  odstavce  2  se  nevztahuje  na  případy, kdy v čele  zvláštního  orgánu  stojí  na  základě  ustanovení  zákona hejtman.

------------------------------------------------------------------

23) § 53 odst. 4  zákona č. 200/1990 Sb., o  přestupcích, ve znění

    zákona č. 67/1993 Sb.

 

DÍL 5

Krajský úřad

 

§ 66

 

     Krajský úřad  plní úkoly v  samostatné působnosti uložené  mu zastupitelstvem a radou a napomáhá  činnosti výborů a komisí. Rada může ukládat  úkoly krajskému úřadu  jen v rozsahu  své působnosti svěřené jí zákonem.

 

§ 67

 

     (1)  Krajský úřad  vykonává přenesenou  působnost s výjimkou věcí,  které  jsou  zákonem  svěřeny  zastupitelstvu  a  radě nebo zvláštnímu orgánu. Krajský úřad

a) přezkoumává  rozhodnutí  vydaná  orgány  obce  v  řízení  podle zvláštních  zákonů,22b)  pokud   není  zákonem  tato  působnost svěřena zvláštnímu orgánu nebo zákon nestanoví jinak,

b) ukládá sankce podle zákona,

c) poskytuje odbornou a metodickou pomoc obcím,

d) zabezpečuje koordinaci výstavby  a provozu informačního systému kompatibilního s informačními systémy veřejné správy,

e) organizuje   kontroly   výkonu   přenesené   působnosti   obcí, vyhodnocuje    jejich   výsledky    a   předkládá   příslušnému ministerstvu, popřípadě vládě, návrhy na potřebná opatření,

f) zřizuje funkci koordinátora pro romské záležitosti,22c)

g) vykonává další působnosti svěřené mu zákonem.

 

     (2) Krajský úřad kontroluje v potřebném rozsahu a prostředky, které  zákon  dává  k  dispozici,  činnost  orgánů obcí při výkonu přenesené působnosti.

------------------------------------------------------------------

22b) Zákon  č. 71/1967  Sb., o  správním řízení  (správní řád), ve znění pozdějších předpisů. Zákon  č. 337/1992  Sb., o  správě daní  a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

22c) § 6  odst. 7  zákona č.  273/2001 Sb.,  o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů.

 

§ 68

 

     (1) Krajský  úřad tvoří ředitel a  zaměstnanci kraje zařazení do  krajského úřadu  (dále  jen  "zaměstnanec"). V  čele krajského úřadu  stojí ředitel.  Ředitele v  případě nepřítomnosti zastupuje zástupce ředitele.

 

     (2) Krajský úřad se člení na odbory a oddělení.

 

§ 69

 

     (1) Ředitel je zaměstnancem  kraje. Za plnění úkolů svěřených krajskému úřadu  v samostatné a přenesené  působnosti je odpovědný hejtmanovi.

 

     (2) Ředitel

a) zajišťuje  úkoly v  přenesené působnosti  kraje vyplývající  ze zvláštních zákonů,

b) podává  ministerstvu  návrhy  na  pozastavení  obecně závazných vyhlášek  obcí   a  nařízení  obcí   nebo  jejich  jednotlivých ustanovení22d) podle zvláštních zákonů,

c) podle   zvláštních  předpisů   plní  vůči   zaměstnancům  kraje zařazeným  do   krajského  úřadu  funkci   statutárního  orgánu zaměstnavatele,

d) stanoví   podle  zvláštních   předpisů21)  platy   zaměstnancům kraje zařazeným do krajského úřadu,

e) je nadřízeným  všech zaměstnanců kraje  zařazených do krajského úřadu a kontroluje jejich činnost,

f) vydává  zejména   organizační  a  pracovní   řád,  spisový  řád a skartační řád krajského úřadu,

g) je oprávněn předkládat radě návrhy na vydání nařízení kraje,

h) určuje po projednání s hejtmanem své zástupce,

i) plní úkoly uložené mu zastupitelstvem, radou nebo hejtmanem,

j) plní  úkoly stanovené  v samostatné  působnosti zastupitelstvem a radou a další úkoly stanovené zákonem.

 

     (3)   Ředitel    je   oprávněn   zúčastňovat    se   zasedání zastupitelstva a schůzí rady s hlasem poradním.

 

     (4)  Ředitel nesmí  vykonávat funkce  v politických  stranách a v  politických hnutích.  Jeho  funkce  je neslučitelná  s funkcí poslance a  senátora Parlamentu České  republiky a s  funkcí člena zastupitelstva územního samosprávného celku.

------------------------------------------------------------------

 21) Zákon č. 143/1992 Sb.

22d) § 64  odst. 2  písm. e)  zákona č.  182/1993 Sb.,  o Ústavním soudu. Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.

 

§ 69a

 

     (1) Krajský  úřad v přenesené  působnosti vykonává dozor  nad výkonem  samostatné a  přenesené působnosti  obcí podle zvláštního zákona.22e)

 

     (2) Zaměstnanci  kraje zařazení do krajského  úřadu, kteří se podílejí na výkonu dozoru podle odstavce 1, musí mít vysokoškolské vzdělání  v  oblasti  práva  nebo  v  oblasti,  která  se vztahuje k předmětu dozoru.

 

     (3)  Dozor   je  zaměřen  výhradně   na  následné  posuzování dodržování  zákonnosti a  je  prováděn  tak, aby  nebyla omezována samostatná působnost a rozhodovací pravomoc orgánů obce.

------------------------------------------------------------------

22e) Zákon č.  128/2000 Sb., o  obcích (obecní zřízení),  ve znění pozdějších předpisů.

 

§ 70

 

     (1)  Všechny písemnosti  vyhotovené orgány  kraje týkající se samostatné   působnosti  se   v  záhlaví   označují  názvem  kraje s uvedením názvu příslušného orgánu, který písemnost vyhotovil.

 

     (2)  Všechny písemnosti  vyhotovené orgány  kraje týkající se přenesené působnosti  se v záhlaví  označují slovy "Krajský  úřad" s uvedením  názvu kraje  a současně   se uvede  i název  odboru či zvláštního  orgánu, který  písemnost vyhotovil.  Toto neplatí  pro nařízení kraje.

 

§ 70a

 

 

Razítko kraje

 

     Kraj  může  používat  vlastní   razítko.  Razítko  může  kraj používat  jen  v  případech,  kdy  zákonem  není stanoveno povinné užívání úředního razítka s malým státním znakem.

 

§ 71

 

     Krajský  úřad  zřizuje  úřední  desku,  která  je umístěna na místě, které  musí být veřejně  přístupné po dobu  24 hodin denně. Úřední  deska se  zpravidla umísťuje  na budově,  v níž má krajský úřad  své  sídlo,  případně  na  budově,  ve  které  má  svá další pracoviště.

 

§ 72

 

zrušen

 

§ 73

 

zrušen

 

§ 74

 

zrušen

 

§ 75

 

zrušen

 

HLAVA V

ORGÁNY ZASTUPITELSTVA A RADY

 

Výbory

 

§ 76

 

     (1)   Zastupitelstvo   může   zřídit   jako  své  iniciativní a kontrolní  orgány výbory.  Svá stanoviska  a návrhy  předkládají výbory zastupitelstvu.

 

     (2) Předsedou výboru je vždy člen zastupitelstva.

 

§ 77

 

     (1) Výbory  plní úkoly, kterými je  pověří zastupitelstvo. Ze své činnosti odpovídají výbory zastupitelstvu.

 

     (2) Počet členů výborů je  vždy lichý. Výbory se schází podle potřeby.

 

     (3) K  přijetí usnesení je  třeba nadpoloviční většiny  hlasů všech  členů   výborů.  Usnesení  výborů   se  vyhotovují  písemně a podepisuje je předseda výboru.

 

§ 78

 

     (1)  Zastupitelstvo   zřizuje  vždy  výbor   finanční,  výbor kontrolní  a výbor  pro výchovu,  vzdělávání a  zaměstnanost. Tyto výbory jsou nejméně pětičlenné.

 

     (2)  Kraj,  v  jehož  územním  obvodu  žije  podle posledního sčítání lidu alespoň 5 % občanů hlásících se k národnosti jiné než české, zřizuje výbor pro  národnostní menšiny. Členy tohoto výboru jsou  i  zástupci  národnostních  menšin,  pokud  je deleguje svaz utvořený  podle   zvláštního  zákona;11)  vždy   však  příslušníci národnostních  menšin  musí  tvořit  nejméně  polovinu všech členů výboru.

 

     (3)  Členy  finančního  a   kontrolního  výboru  nemohou  být hejtman,  zástupce  hejtmana,   ředitel  ani  osoby  zabezpečující rozpočtové a účetní práce na krajském úřadu.

 

     (4) Finanční výbor

a) provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky kraje,

b) provádí  kontrolu  hospodaření   právnických  osob  a  zařízení založených  nebo  zřízených  krajem,  nebo  které  na kraj byly převedeny,

c) provádí  kontrolu  využití  dotací  poskytnutých  krajem z jeho prostředků obcím;  za tímto účelem je  výbor oprávněn požadovat od  obcí  příslušné  podklady  a  obce  jsou povinny poskytnout výboru požadovanou součinnost,

d) plní  další  úkoly  ve  finanční  oblasti,  kterými  jej pověří zastupitelstvo.

 

     (5) Kontrolní výbor

a) kontroluje plnění usnesení zastupitelstva a rady,

b) kontroluje   dodržování  právních   předpisů  ostatními  výbory a krajským úřadem na úseku samostatné působnosti,

c) plní další kontrolní úkoly, kterými jej pověří zastupitelstvo.

 

     (6) Výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost

a) v návaznosti  na  demografický   vývoj  a  vývoj  zaměstnanosti posuzuje  a  vyjadřuje  se  k  síti  škol a školských zařízení, studijních  a učebních  oborů a  k jejich  změnám v působnosti kraje,

b) předkládá  návrhy  na   zkvalitnění  péče  poskytované  školami a školskými  zařízeními,   popřípadě  předškolními  zařízeními, které kraj zřizuje,

c) vyjadřuje se k záměrům na poskytování dotací v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu,

d) projednává  zprávy  o  výsledcích  výchovně vzdělávací činnosti škol,  školských zařízení  a předškolních  zařízení, které kraj zřizuje,

e) plní další  úkoly v oblasti  výchovy a vzdělávání,  kterými jej pověří zastupitelstvo.

------------------------------------------------------------------

11) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších

    předpisů.

 

§ 79

 

     (1) O  provedené kontrole výbor pořídí  zápis, který obsahuje předmět  kontroly,  jaké  nedostatky  byly  zjištěny  a  návrhy na opatření směřující k odstranění  nedostatků. Zápis podepisuje člen výboru a zaměstnanec, jehož činnosti se kontrola týkala.

 

     (2)   Výbor   předloží   zápis   zastupitelstvu;   v případě kontrolního zápisu se k  zápisu připojí vyjádření orgánu, případně zaměstnanců, jejichž činnosti se kontrola týkala.

 

§ 80

 

Komise

 

     (1)  Rada  zřizuje  jako  své  iniciativní  a  poradní orgány komise. Svá stanoviska a náměty předkládají komise radě.

 

     (2) Komise se usnáší většinou hlasů všech svých členů.

 

     (3) Komise je ze své činnosti odpovědna radě.

 

HLAVA VI

DOZOR

 

§ 80a

 

     (1) Výkon  samostatné  i  přenesené  působnosti kraje podléhá dozoru státu (dále jen  "dozor"). Dozor vykonávají věcně příslušná ministerstva a jiné věcně příslušné ústřední správní úřady.

 

     (2) Dozor   je  zaměřen   výhradně  na   následné  posuzování dodržování  zákonnosti a  je  prováděn  tak, aby  nebyla omezována samostatná  působnost a  rozhodovací pravomoc  orgánů kraje  a aby nedocházelo k nezákonnému zásahu státu do jejich činnosti.

 

§ 81

 

     (1) Při  dozoru nad  výkonem samostatné  působnosti kraje  se zjišťuje  soulad   obecně  závazných  vyhlášek   kraje  se  zákony a v případě  usnesení a rozhodnutí  orgánů kraje jejich  soulad se zákony a jinými právními předpisy.

 

     (2) Při  dozoru nad výkonem přenesené  působnosti se zjišťuje soulad  nařízení  kraje  se  zákony  a  jinými  právními  předpisy vydanými vládou a ústředními správními  úřady a v případě usnesení a rozhodnutí orgánů kraje jejich soulad se zákony, jinými právními předpisy,  usneseními  vlády  a  směrnicemi  ministerstev a jiných ústředních správních úřadů.

 

§ 82

 

     Při výkonu  dozoru jsou ministerstva a  jiné ústřední správní

úřady oprávněny

a) požadovat  od  příslušného  orgánu  kraje  poskytnutí informací potřebných pro výkon dozoru ve stanovených lhůtách,

b) požadovat na kraji změnu nebo zrušení nezákonného opatření jeho orgánů ve stanovené lhůtě,

c) požadovat  na  kraji  splnění  úkolu  stanoveného  mu  zákonem; nesplní-li kraj úkol stanovený mu zákonem a po upozornění věcně příslušným orgánem  nezjedná nápravu, zabezpečí  náhradní výkon příslušný  ústřední  správní  úřad  na  náklady kraje, jestliže nesplněný  úkol   může  provést  někdo   jiný;  v odůvodněných případech může od vymáhání nákladů upustit.

 

§ 83

 

     (1) Ministerstvo  pozastaví účinnost obecně  závazné vyhlášky kraje, je-li v rozporu se zákonem.

 

     (2)  Rozhodnutí ministerstva  o pozastavení  účinnosti obecně závazné  vyhlášky  kraje  nabývá   účinnosti  dnem  doručení  jeho písemného   vyhotovení   krajskému   úřadu.   Toto  rozhodnutí  se neprodleně oznámí ve Věstníku.

 

     (3)   Nezruší-li  zastupitelstvo   takovou  obecně   závaznou vyhlášku kraje nebo  neuvede-li ji do souladu se  zákonem ve lhůtě 3 měsíců  od  účinnosti  rozhodnutí  o  pozastavení,  podá ministr vnitra Ústavnímu  soudu návrh na  její zrušení. Obdobně  postupuje ministr vnitra v případě nečinnosti ředitele krajského úřadu podle § 69 odst. 2 písm. b).

 

     (4) Jestliže  Ústavní soud návrh  ministra vnitra na  zrušení obecně závazné  vyhlášky kraje odmítne  nebo zamítne, nebo  řízení zastaví,  rozhodnutí ministerstva  o pozastavení  účinnosti obecně závazné  vyhlášky  kraje  pozbývá  účinnosti  dnem, kdy rozhodnutí Ústavního soudu nabude právní moci.

 

 

nadpis vypuštěn

 

§ 84

 

     (1)  Ministerstvo  pozastaví  výkon  usnesení nebo rozhodnutí orgánu kraje  v samostatné působnosti, je-li  v rozporu se zákonem nebo  jiným  právním  předpisem.  Rozhodnutí  o pozastavení výkonu usnesení  nebo  rozhodnutí  orgánu  kraje  v samostatné působnosti nabývá  účinnosti dnem  doručení jeho  písemného vyhotovení kraji. Včas  podaný  opravný  prostředek  proti  tomuto  rozhodnutí  nemá

odkladný účinek.

 

     (2) Nezjedná-li příslušný orgán kraje  nápravu do 3 měsíců od pozastavení   výkonu   usnesení   nebo   rozhodnutí  orgánu  kraje v samostatné působnosti, podá ministerstvo  žalobu k soudu na jeho zrušení. Zjedná-li příslušný orgán  kraje nápravu před rozhodnutím soudu, ministerstvo  své rozhodnutí o  pozastavení výkonu usnesení nebo rozhodnutí  orgánu kraje v samostatné  působnosti zruší do 15 dnů od  doručení usnesení nebo rozhodnutí  orgánu kraje o zjednání nápravy ministerstvu.

 

     (3) Zamítne-li  soud žalobu, nebo  řízení zastaví, rozhodnutí ministerstva o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření  pozbývá  platnosti  dnem,  kdy  rozhodnutí  soudu nabude právní moci.

 

§ 85

 

     (1)  Věcně příslušné  ministerstvo nebo  jiný věcně příslušný ústřední  správní úřad  pozastaví účinnost  nařízení kraje,  je-li v rozporu se zákonem.

 

     (2)  Rozhodnutí  věcně  příslušného  ministerstva nebo jiného věcně  příslušného   ústředního  správního  úřadu   o  pozastavení účinnosti  nařízení  kraje  nabývá  účinnosti  dnem  doručení jeho písemného   vyhotovení   krajskému   úřadu.   Toto  rozhodnutí  se neprodleně oznámí ve Věstníku.

 

     (3)  Nezruší-li příslušný  orgán kraje  takové nařízení kraje nebo neuvede-li  jej do souladu  se zákonem ve  lhůtě 3 měsíců  od účinnosti  rozhodnutí o  jeho pozastavení,  podá příslušný ministr nebo vedoucí  ústředního správního úřadu Ústavnímu  soudu návrh na jeho zrušení podle zvláštního zákona.

 

     (4)  Jestliže Ústavní  soud návrh  příslušného ministra  nebo vedoucího  ústředního správního  úřadu na  zrušení nařízení  kraje odmítne nebo zamítne, nebo  řízení zastaví, rozhodnutí příslušného ministerstva  nebo   ústředního  správního  úřadu   o  pozastavení účinnosti  nařízení kraje  pozbývá účinnosti  dnem, kdy rozhodnutí Ústavního soudu nabude právní moci.

 

§ 86

 

     (1)  Věcně příslušné  ministerstvo nebo  jiný věcně příslušný ústřední  správní úřad  pozastaví výkon  usnesení, rozhodnutí nebo opatření orgánu  kraje v přenesené působnosti,  je-li v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem vydaným vládou nebo ústředním správním úřadem  nebo s usneseními  vlády, směrnicemi ministerstev a jiných ústředních správních úřadů.

 

     (2)  Nezruší-li   příslušný  orgán  kraje   takové  usnesení, rozhodnutí nebo opatření nebo neuvede-li  je do souladu se zákonem nebo  jiným  právním  předpisem   vydaným  vládou  nebo  ústředním správním úřadem nebo s usnesením vlády, směrnicí ministerstva nebo jiného  ústředního správního  úřadu ve  lhůtě stanovené příslušným ministerstvem  nebo  jiným  věcně  příslušným  ústředním  správním úřadem, která nesmí být kratší  než 30 dnů, toto ministerstvo nebo tento ústřední správní úřad je svým rozhodnutím zruší.

 

     (3)  Rozhodnutí  věcně  příslušného  ministerstva nebo jiného věcně příslušného ústředního správního  úřadu o pozastavení výkonu takového  usnesení, rozhodnutí  nebo opatření,  jakož i rozhodnutí o jeho  zrušení  nabývá  účinnosti  dnem  doručení  jeho písemného vyhotovení krajskému úřadu.

 

Společná ustanovení k dozoru

 

§ 87

 

     (1) Při  výkonu dozoru je kraj  povinen předložit na vyžádání dokumenty o  kontrolách všeho druhu,  a to i  těch, které provedly jiné  kontrolní orgány  a které  mají vztah  k předmětu dozoru. Na vyžádání  je krajský  úřad  povinen  předat kopie  celých databází k vyhodnocení   v   nich    obsažených   informací   souvisejících s předmětem dozoru.

 

     (2) Po vyhlášení právního předpisu kraje jej neprodleně zašle krajský úřad ministerstvu.

 

     (3)  Krajský  úřad  zašle  ministerstvu  usnesení  nebo  jiné opatření orgánů kraje ve stanovené lhůtě, jestliže o to požádá.

 

     (4) Dozor nad výkonem samostatné a přenesené působnosti krajů se nevztahuje na  rozhodnutí kraje vydaná ve správním  řízení a na rozhodnutí vydaná v řízení o správě daní a poplatků.

 

     (5) Ustanovení  § 84   se  nepoužije  na   porušení  právních předpisů občanského, obchodního a pracovního práva.

 

§ 88

 

     (1) Zaměstnanec příslušného  ministerstva pověřený provedením kontroly činnosti krajského úřadu nebo zvláštního orgánu (dále jen "kontrolující") je povinen se prokázat písemným pověřením.

 

     (2) Kontrolující je při provádění kontroly oprávněn

a) požadovat od  příslušného orgánu kraje, aby  ve stanovené lhůtě předložil   podklady   a   poskytl   úplné  informace  nezbytné k provedení kontroly,

b) zajistit v  odůvodněných případech předložené  podklady; jejich převzetí je povinen písemně potvrdit.

 

     (3) Kontrolující je při provádění kontroly povinen

a) oznámit  řediteli  zahájení  a  ukončení  kontroly  a předložit pověření k jejímu provedení,

b) zjistit  skutečný stav  kontrolovaných činností  a porovnat  je s příslušnými právními předpisy,

c) zabezpečit  řádnou  ochranu  zajištěných  podkladů  a vrátit je neprodleně, pominou-li důvody jejich zajištění,

d) pořídit o výsledcích kontroly protokol.

 

§ 89

 

     (1) V protokolu o kontrole se uvede zejména

a) označení kontrolního a kontrolovaného orgánu,

b) jména kontrolujících,

c) místo a čas provedení kontroly,

d) předmět kontroly,

e) všechna  kontrolní  zjištění  včetně  nedostatků  a  osob za ně zodpovědných,

f) návrh nápravných opatření k odstranění zjištěných nedostatků,

g) označení všech podkladů, o které se kontrolní zjištění opírá.

 

     (2) Protokol o kontrole  podepíší všichni kontrolující, kteří se kontroly zúčastnili.

 

§ 90

 

     (1)  Kontrolující  seznámí  s  obsahem  protokolu  o kontrole ředitele  nebo  jím  pověřeného  zástupce  a  osoby  odpovědné  za nedostatky.   Řediteli   nebo   jím   pověřenému   zástupci  předá kontrolující  stejnopis  protokolu  o  kontrole.  Stejnopis  části záznamu,   ve  kterém   je  vymezena   osobní  odpovědnost,  předá kontrolující odpovědným osobám a jejich nadřízenému. Pokud ředitel nebo jím  pověřený zástupce nebo odpovědná  osoba odmítne podepsat protokol o kontrole, vyznačí to kontrolující v tomto protokolu.

 

     (2) Proti  obsahu kontrolního zjištění  uvedeného v protokolu o kontrole mohou  ředitel nebo jím  pověřený zástupce a  odpovědné osoby  podat  písemné  a  zdůvodněné  námitky  do  15  dnů ode dne převzetí protokolu o kontrole.

 

     (3) O  námitkách rozhodne nadřízený kontrolujícího  do 30 dnů od jejich doručení příslušnému ministerstvu.

 

§ 91

 

     (1) Jestliže při kontrole kraj

a) nesplní povinnost  uloženou mu podle  § 87, uloží  mu příslušné ministerstvo rozhodnutím vydaným ve správním řízení4) pokutu do 100 000 Kč,

b) neodstraní  ve  stanovené  a  poté  ani  v nově stanovené lhůtě zjištěné   nedostatky,   uloží    mu   příslušné   ministerstvo rozhodnutím pokutu do 500 000 Kč.

 

     (2)  Pokuty uložené  podle odstavce  1 jsou  příjmem státního rozpočtu;  při  jejich  vybírání  a  vymáhání  se  postupuje podle zvláštního zákona.26)

------------------------------------------------------------------

 4) Zákon  č. 71/1967  Sb., o  správním řízení  (správní řád),  ve znění zákona č. 29/2000 Sb.

26) Zákon  č. 337/1992  Sb., o  správě daní  a poplatků,  ve znění pozdějších předpisů.

 

§ 91a

 

     Při  vydávání rozhodnutí  podle § 90  odst. 2  se nepostupuje podle správního řádu.

 

HLAVA VII

VZTAH MINISTERSTEV A VLÁDY

K ÚZEMNÍM SAMOSPRÁVNÝM CELKŮM

 

§ 92

 

     (1)  Při  výkonu  přenesené  působnosti  jsou  orgány  územní samosprávy podřízeny příslušnému ministerstvu.

 

     (2) Příslušná  ministerstva,  do  jejichž  působnosti  náleží úseky  státní  správy  vykonávané  orgány  územní samosprávy, řídí v rámci  zákonů výkon  státní správy  vydáváním právních  předpisů a směrnic;  podmínkou  platnosti  směrnice  je  její publikace, ve výjimečném případě oznámení o vydání  ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí.

 

§ 92a

 

 

Vztah ministerstev ke krajům

 

     Příslušná  ministerstva, do  jejichž působnosti  náleží úseky státní správy vykonávané orgány kraje,

a) přezkoumávají rozhodnutí orgánů kraje vydaná na úseku přenesené působnosti  ve správním  řízení;4) na  přezkoumávání rozhodnutí orgánů kraje vydaných ve správním řízení se vztahují ustanovení správního řádu,

b) kontrolují výkon přenesené působnosti  orgány kraje na svěřeném úseku.

------------------------------------------------------------------

4) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb.

 

§ 93

 

Ministerstvo   ve  vztahu   ke  krajům   na  úseku  přenesené

působnosti

a) koordinuje  vydávání směrnic  ministerstev a  jiných ústředních správních  úřadů, jež  se dotýkají  přenesené působnosti  kraje nebo přenesené působnosti obce; k tomu vydává Věstník vlády pro orgány  krajů  a  orgány   obcí;  podmínkou  platnosti  směrnic ústředních  správních  úřadů  je  jejich  vyhlášení ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí,

b) kontroluje  dodržování  usnesení  a  opatření  vlády v činnosti příslušných orgánů kraje a  poskytování odborné pomoci krajským úřadem obcím,

c) organizuje porady ředitelů krajských úřadů,

d) ve   spolupráci  s   příslušnými  ústředními   správními  úřady organizuje  provádění  kontrol  na  vybraných  úsecích činnosti orgánů  kraje, vyhodnocuje  jejich výsledky  a předkládá  vládě návrhy na potřebná opatření,

e) řídí  a  ve  spolupráci  s  příslušnými ministerstvy koordinuje výstavbu a  realizaci informačních systémů  krajů a zabezpečuje řešení a realizaci projektů.

 

 

HLAVA VIII

KONTROLA VÝKONU PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI OBCÍ

 

§ 93a

 

     Kraj  v  přenesené   působnosti  kontroluje  výkon  přenesené působnosti obcemi; tuto kontrolu vykonává krajský úřad.

 

 

Zásady provádění kontroly

 

§ 93b

 

     (1) Zaměstnanec   příslušného   kraje   pověřený   provedením kontroly činnosti obecního úřadu  nebo zvláštního orgánu (dále jen "kontrolující") je povinen se prokázat písemným pověřením ředitele krajského úřadu.

 

     (2) Kontrolující je při provádění kontroly oprávněn

a) požadovat od  příslušného orgánu obce,  aby ve stanovené  lhůtě předložil   podklady   a   poskytl   úplné  informace  nezbytné k provedení kontroly,

b) zajistit v  odůvodněných případech předložené  podklady; jejich převzetí je povinen písemně potvrdit.

 

§ 93c

 

     Při  výkonu  dozoru  je  obec  povinna  předložit na vyžádání dokumenty o  kontrolách všeho druhu,  a to i  těch, které provedly jiné kontrolní orgány  a které mají vztah k  předmětu kontroly. Na vyžádání  je obecní  úřad této  obce povinen  předat kopie  celých databází k  vyhodnocení v nich  obsažených informací souvisejících s předmětem kontroly.

 

 

Oprávnění a postup krajů při provádění kontroly

nad výkonem přenesené působnosti obcí

 

§ 93d

 

     (1) Oprávnění  kraje  při   provádění  kontroly  nad  výkonem přenesené působnosti obcí (dále  jen "kontrola") vymezuje zvláštní zákon.

 

     (2) Kontrolující   provádí  kontrolu   v  rozsahu   písemného pověření vydaného ředitelem.

 

§ 93e 

Povinnosti kontrolovaného

 

     Příslušný orgán  obce je povinen  v souvislosti s prováděním kontroly  předložit  kontrolujícímu  na  jeho  žádost ve stanovené lhůtě požadované podklady a poskytnout mu úplné informace nezbytné k provedení kontroly.

 

§ 93f 

Povinnosti kontrolujícího

 

     (1) Kontrolující je povinen

a) prokazovat   se  při   kontrole  písemným   pověřením  ředitele

krajského úřadu podle § 93b odst. 1,

b) oznámit starostovi obce zahájení a ukončení kontroly,

c) zjistit  skutečný stav  kontrolovaných činností  a porovnat  je s příslušnými právními předpisy,

d) zabezpečit  řádnou  ochranu  zajištěných  podkladů  a vrátit je neprodleně, pominou-li důvody jejich zajištění,

e) o výsledcích  kontroly  pořídit  písemný  protokol  o  kontrole a uvést v něm náležitosti stanovené tímto zákonem,

f) seznámit s obsahem protokolu o  kontrole starostu obce nebo jím pověřeného  zástupce  a  rovněž  osoby  odpovědné  za  zjištěné nedostatky, pokud jsou v protokolu o kontrole uvedeny,

g) předat stejnopis protokolu o  kontrole starostovi obce nebo jím pověřenému zástupci k podpisu,

h) předat  stejnopis  části  protokolu  o  kontrole,  ve  které je vymezena osobní odpovědnost  za zjištěné nedostatky, odpovědným osobám a jejich nadřízenému,

i) poučit  starostu   obce  nebo  jím   pověřeného  zástupce  nebo odpovědnou  osobu  o  možnosti  podat  proti obsahu kontrolního zjištění obsaženého v protokolu námitky.

 

     (2) Pokud starosta nebo  jím pověřený zástupce nebo odpovědná osoba  odmítne  podepsat  protokol  o  kontrole, kontrolující tuto skutečnost vyznačí v tomto protokolu.

 

§ 93g 

Náležitosti protokolu o kontrole

 

     V protokolu o kontrole se uvede

a) označení příslušného kontrolujícího kraje,

b) označení kontrolovaného orgánu obce,

c) jméno a příjmení kontrolujícího, popřípadě kontrolujících,

d) místo a čas provedení kontroly,

e) předmět kontroly,

f) všechna   kontrolní   zjištění,   včetně   uvedení   zjištěných nedostatků a osob za ně odpovědných,

g) označení všech podkladů, o které se kontrolní zjištění opírá,

h) návrh  opatření  k  nápravě  zjištěných  nedostatků  s termínem k jejich odstranění,

i) podpis  kontrolujícího, který  kontrolu provedl;  v případě, že kontrolu   provedlo   více    kontrolujících,   podpisy   všech kontrolujících, kteří se kontroly zúčastnili,

j) datum  převzetí protokolu  o kontrole  starostou obce  nebo jím pověřeným zástupcem a odpovědnou osobou,

k) datum vyhotovení protokolu.

 

§ 93h 

Námitky

 

     (1) Proti  obsahu kontrolního zjištění  uvedeného v protokolu o kontrole  mohou   starosta  obce  nebo   jím  pověřený  zástupce a odpovědné osoby podat písemné a zdůvodněné námitky do 15 dnů ode dne převzetí protokolu o kontrole řediteli krajského úřadu.

 

     (2) Ředitel krajského úřadu o námitkách rozhodne do 30 dnů od jejich doručení kraji.

 

     (3) Při  rozhodování podle  odstavce 2  se nepostupuje  podle správního řádu.

 

§ 93i 

Pokuty

 

     (1) Jestliže při kontrole krajem obec

a) nesplní povinnost podle § 93c, uloží jí kraj rozhodnutím pokutu do 20 000 Kč,

b) neodstraní  ve  stanovené  a  poté  ani  v nově stanovené lhůtě zjištěné  nedostatky,  uloží  jí  kraj  rozhodnutím  pokutu  do 100 000 Kč.

 

     (2) Řízení o správním deliktu lze  zahájit do 1 roku ode dne, kdy se kraj  dozvěděl o jednání uvedeném v  odstavci 1, nejpozději však do 2 let ode dne,  kdy k tomuto jednání došlo. Správní delikt nelze projednat, uplynuly-li od jeho spáchání 3 roky.

 

     (3) Pokuty  uložené podle odstavce 1  jsou příjmem kraje; při jejich vybírání a vymáhání se postupuje podle zvláštního zákona.

 

 

HLAVA IX

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

 

 

Společná ustanovení 

§ 94

 

     (1)  Je-li  orgánům  kraje   svěřeno  rozhodování  o  právech a povinnostech fyzických a právnických osob ve věcech patřících do samostatné působnosti  kraje, k řízení je  příslušný krajský úřad; na jeho  rozhodování se vztahuje  správní řád,4) pokud  tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.  K přezkoumávání těchto rozhodnutí je  příslušné  ministerstvo;   odvolací  orgán  nemůže  rozhodnutí změnit.

 

     (2) Skutečnosti nasvědčující vyloučení zaměstnance zařazeného do  krajského  úřadu27)  z  projednávání  a  rozhodování  věci  ve správním řízení se oznamují příslušnému vedoucímu odboru krajského úřadu;   skutečnosti  nasvědčující   vyloučení  vedoucího   odboru krajského  úřadu nebo  vedoucího nebo  člena zvláštního  orgánu se oznamují   řediteli  krajského   úřadu.  O   podjatosti  rozhoduje

zaměstnanec, jemuž se skutečnosti nasvědčující vyloučení oznamují; ten  také v  případě rozhodnutí  o vyloučení  pro podjatost  učiní potřebná opatření k zajištění dalšího řízení.

 

     (3)  Orgány  kraje  samy  vykonávají  správní rozhodnutí jimi vydaná, pokud není podán návrh  na soudní výkon rozhodnutí. Pokuty uložené  krajem vybírá  a vymáhá  kraj;26) výnos  pokut je příjmem kraje, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

 

     (4)  Správní   řízení  pravomocně  neskončená   před  nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.

------------------------------------------------------------------

 4) Zákon  č. 71/1967  Sb., o  správním řízení  (správní řád),  ve znění zákona č. 29/2000 Sb.

26) Zákon  č. 337/1992  Sb., o  správě daní  a poplatků,  ve znění pozdějších předpisů.

27) § 9 zákona č. 71/1967 Sb.

 

§ 95

 

     Tento zákon se nevztahuje na hlavní město Prahu.

 

 

Přechodná ustanovení 

§ 96

 

     (1)  Přednosta  okresního  úřadu  v  sídle  kraje  přijme  do pracovního  poměru  k  okresnímu  úřadu  zaměstnance,  kteří budou určeni  ministerstvem   na  základě  výsledků   výběrového  řízení organizovaného ministerstvem. Tito  zaměstnanci zabezpečí přípravu zahájení činnosti  nově zvolených orgánů kraje  a výkon působnosti krajského úřadu.

 

     (2)  Pro  Brněnský  kraj  zabezpečí  úkoly  podle  odstavce 1 Okresní úřad Brno-venkov, pro  Ostravský kraj Okresní úřad Karviná a pro Plzeňský kraj Okresní úřad Plzeň-sever.

 

     (3) Práva a povinnosti  z pracovněprávních vztahů zaměstnanců přijatých podle odstavců 1 a  2 přecházejí ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona z okresních úřadů na příslušné kraje.

 

§ 97

 

     Ustavující  zasedání  zastupitelstev   zvolených  ve  volbách v roce 2000 svolá ministr vnitra.  Termín jeho konání stanoví tak, aby se uskutečnila do 40 dnů od vyhlášení výsledků voleb.

 

 

Závěrečná ustanovení

 

§ 98

 

 

Zmocňovací ustanovení

 

Vláda vydá nařízení k provedení § 47, 48 a 49.

 

§ 99

 

Účinnost

 

     (1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem voleb do zastupitelstev v krajích, s výjimkou ustanovení § 7,  29, 30 a 67, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2001.

 

     (2) Ustanovení  § 96 nabývá  účinnosti dnem vyhlášení  tohoto zákona ve Sbírce zákonů.

 

                           Klaus v. r.

                           Havel v. r.

                      v z. Rychetský v. r. 

 

 
Zodpovídá: administrátor
Vytvořeno / změněno: 1.9.2003 / 29.10.2003
 

 

Kontakt

Ústecký kraj
Velká Hradební 3118/48
400 01 Ústí nad Labem
tel.: +420 475 657 111
e-podatelna: epodatelna@kr-ustecky.cz
IČ: 70892156
DIČ: CZ70892156, je plátce DPH
Datová schránka: t9zbsva

Podrobný kontakt


Informace v patě

Nyní jste v módu "Bez grafiky". Přepnutím do grafického módu zobrazíte standardní verzi webu.

web & design , redakční systém