Poslanci v oblasti náhradní rodinné péče zaspali
Některé návrhy rozproudily čilou diskusi, zejména budoucnost kojeneckých ústavů v souvislosti se specifikou ústeckého regionu, nový koncept náhradní rodinné (pěstounské) péče, obtížná situace mateřských a rodinných center v obcích a jiné. Účastníci se shodli na tom, že mají k řadě návrhů z MPSV mnoho podnětů a otázek a tak bylo rozhodnuto pozvat na další kolo rovněž předkladatele legislativních změn z MPSV. Protože většina členů pracovní skupiny pochází z terénních sociálních služeb, byly otevřeny i otázky budoucnosti sociálních služeb v regionu, které dlouhodobě ohrožuje situace ve státním rozpočtu, tj. nedostatek financí na provoz a náhlý konec financování evropských projektů ze strany MPSV.
„Změny v oblasti péče o ohrožené děti, které MPSV navrhuje, jsou v mnoha případech diskutabilní,“ říká radní Jana Ryšánková, která má v kraji na starosti oblast sociálních věcí. „Začátek života dítěte v kojeneckém ústavu určitě není pro jeho ranný rozvoj optimální, ale v některých oblastech republiky a náš region k nim patří, je počet tzv. obtížně umístitelných dětí do rodin, bohužel vysoký. Jedná se o děti zdravotně postižené, ze sociálně slabých rodin většinou romského původu nebo s rodiči závislými na návykových látkách. Nutno říci, že o tyto děti je ze strany českých bezdětných párů malý zájem, proto jsou většinou osvojovány páry ze zahraničí.“
Na jednání se účastníci rovněž shodli na tom, že krajský kojenecký ústav v Mostě zcela jistě nenaplňuje hrůzostrašné představy ministerských úředníků o ústavních zařízeních pro děti. Naopak s malými skupinkami děti v jednotce a jednou až max. třemi tetami, které dítě pozná, se v možných podmínkách snaží navodit atmosféru podobnou rodině. Ukončení činnosti těchto zařízení je hudbou budoucnosti, protože si v dnešní realitě nelze představit, jak ministerstvo během jednoho dvou let získá takový počet pěstounů a osvojitelů, aby v ústavní péči nemuselo již zůstat žádné dítě.
J. Ryšánková: „Měla jsem možnost porovnat náš systém získávání a přípravy pěstounských rodin u nás i v zahraničí. Rozdíl je obrovský. Především v náskoku, který některé země před námi mají. U nás je zájem dítěte většinou jen na papíře. Platí, že dítě je vyhledáváno pro bezdětný pár, v zahraničí platí, že se hledá rodina pro dítě. Není zde ani výjimkou, že dítě si osvojují často starší manželé, kterým již vlastní děti vylétly z rodinného hnízda. Nutno dodat, že ekonomická situace těchto rodin osvojení dalšího dítěte umožňuje. Na druhou stranu je diskutabilní, zda je vhodné následovat příkladů, kdy děti jsou na zahraničních internetových serverech nabízeny jak housky na krámě. Každá koncepce má svá pro i proti. Pro naši nejvyšší politickou reprezentaci je však toto téma natolik nezajímavé, že se vývoj v náhradní rodinné péči prakticky zastavil a proto se nemůžeme divit, že v našich ústavních zařízeních máme teď tolik dětí.“
Radní Jana Ryšánková (vpravo) v jednom z mateřských center našeho kraje