Ústecký kraj (odkaz na titulní stránku)  - Oficiální web

Gymnázium v Roudnici nad Labem a Střední škola pedagogická, hotelnictví a služeb Litoměřice se po celý školní rok věnovaly péči o duševní zdraví: nejen slovy, ale konkrétními kroky, které měly dopad na žáky a žačky, vyučující i atmosféru ve škole. Ve školách se do programu zapojily silné týmy vyučujících, které si vzaly téma za své. I když některé situace, které během roku ve škole nastaly, nebyly jednoduché, díky společnému úsilí a podpoře programu se podařilo situace zvládnout. Pomohly krizové plány, otevřená komunikace a ochota nevzdat to. V červnu se obě školy symbolicky rozloučily s ročním programem. „Duševní zdraví našich žáků je jednou z priorit. Proto jsem ráda, že cíle bylo dosaženo. Teď je na školách, aby v nastolených aktivitách dále pokračovaly a rozvíjely je. Takového programy mají smysl.“, uvedla paní náměstkyně.

„Bylo náročné vydržet, ale díky tomu jsme to s třídní učitelkou zvládli. Dneska už žáci vědí, že můžou zůstat ve třídě, říct si o pomoc, nezdrhat,“ zaznělo při závěrečném setkání v Litoměřicích. První a druhé ročníky prošly během roku sérií workshopů, které spustily diskusi o duševním zdraví přímo ve třídách, dodnes ve třídách visí vizuály z workshopu, který žáci a žačky v průběhu programu absolvovali. Na Fialový den (zářijové zahájení programu) si všichni společně užili aktivity, workshopy i fotokoutek a škola během roku dokonce založila školní parlament. A co si odnášejí vyučující? Třeba nové pohledy na každodenní drobnosti: „Naučila jsem se vnímat pití kávy jako čas pro sebe, když přijedu domů.“Program otevřel témata, o kterých se dříve mluvilo jen málo. Například vztahy mezi vyučujícími, sdílení odpovědnosti při mimoškolních akcích nebo potřeba podpory v sborovnách.

„Supervize nám hodně pomohly, mezi vyučujícími je to těžké, když se sejde 45 individualit,“ shrnuli pedagogové a pedagožky na závěrečném společném setkání v Roudnici nad Labem. Začalo se mluvit i o práci s chybou a rozdílných očekáváních mezi žactvem a vyučujícími. Objevila se i myšlenka na svépomocnou skupinu pro žáky a žákyně, kde by se mohli bavit o tom, jak se učit, jak zvládat stres a navzájem se podpořit napříč třídami. Díky programu se podařilo nastavit lépe roli školního poradenského pracoviště, proběhly supervize a zařadily se pravidelné třídnické hodiny. Jak sami vyučující říkají, každá vypadá trochu jinak, ale směřují stejným směrem.

Proč duševní zdraví ve školách?

Program Zázemí pro duši reaguje na vážná zjištění z oblasti duševního zdraví mladých lidí i vyučujících. Statistiky ukazují, že více než 36 % dětí a dospívajících v Česku čelí psychickým obtížím, přičemž téměř polovina z nich neví, na koho se v případě potřeby obrátit. Podobně i učitelé často balancují na hraně vyhoření, přitom podpora jejich duševního zdraví zatím není běžnou součástí jejich profesního rozvoje.

Zázemí pro duši přináší do škol konkrétní nástroje, jak se o duševní zdraví starat v každodenní praxi – ať už jde o preventivní workshopy pro žactvo, podporu třídních učitelů, nebo zavádění bezpečných krizových plánů. Podstatná je i práce s klimatem celé školy, aby každý – ať už student nebo učitel – měl pocit, že na to není sám. Roční program pomáhá školám vytvářet prostředí, kde se daří vzdělávání i mezilidským vztahům. První zkušenosti z pilotních škol potvrzují, že když má škola potřebné zázemí, odvahu a podporu, může být skutečně místem, kde se dobře učí, ale i dobře žije.

Program ukázal, že když se dá důvěra týmu a prostor tématům duševního zdraví, může se ve škole začít měnit opravdu hodně. Nejen u žáků, ale i mezi dospělými.