Proti návrhu na stanovení aktivních záplavových zón se postavily obce a města z oblasti soutoku řek, kde by došlo na rozsáhlém území k okamžité stavební uzávěře, jež by měla zásadní dopad na budoucí rozvoj těchto hustě osídlených a využívaných lokalit. Navíc by byly zmařeny již dokončené investice v dotčených oblastech. Také vzhledem k těmto zásadním dopadům do života dotčených obcí se všichni přítomní shodli na potřebě vyčkat na aktualizaci povodňové legislativy a závazné metodiky pro výpočet záplavových území a zároveň na nutnosti koordinovat v oblasti soutoku Labe a Ohře návrhy na vyhlášení záplavových území mezi správci obou toků.
„V zájmu Ústeckého kraje je zajistit rozvoj obcí a podporovat nové investiční záměry, jež zvýší zaměstnanost. Ministerstva zemědělství a životního prostředí by měla nastavit takové legislativní podmínky, aby při stanovování záplavových zón byly zohledňovány nejen matematické modely hloubek a průtoků, ale také platné územní plány obcí a jejich rozvojový potenciál,“ řekl hejtman Oldřich Bubeníček.
Společného jednání se kromě hejtmana zúčastnil také radní pro oblast zemědělství a životního prostředí Arno Fišera, ředitelé státních podniků Povodí Ohře a Povodí Labe, zástupci odborů životního prostředí, stavebního úřadu a územního plánování a kanceláře hejtmana Krajského úřadu Ústeckého kraje.
Na snímku hejtman Oldřich Bubeníček, Monika Zeman, zástupkyně ředitele krajského úřadu, a vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Radek Braum.